Petr Mašek

Ve čtvrtek 24. dubna odehrálo naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E poslední zápas letošní sezóny s družstvem Slavoj Velké Popovice B, které bylo na čtvrtém (bramborovém) místě. Toto místo si uhájili. My naopak hájili desáté místo, které jsme uhájili, byť jsme v tomto zápase nevyhráli. Byl to jediný zápas sezóny, který jsme odehráli mimo Prahu – hrálo se ve Velkých Popovicích v Sokolovně.

Vyrovnaný začátek

Jako první nastoupil náš kapitán, který z nás podal nejlepší výkon a jako jediný z nás se dostal přes čtyři stovky. I přesto se svým soupeřem prohrál, byť těsně. Dvojice byla velmi vyrovnaná. I tak to pro nás nebyl vůbec špatný začátek. Ztráta 12 kuželek zatím nic neznamenala.

Přetahování

Jako druhý nastoupil náš další dobrý hráč, který však měl z tohoto kuželníku hrůzu, že prý zde nikdy nezahrál dobře a zde to neumí. Přesto nakonec zahrál dobře a tvrdil, že to je snad vůbec nejlepší výkon, který tu kdy podal. A to i přesto, že mu soupeřka řekla, že tříská koulí a ona se nemůže soustředit a jeho to naštvalo. Soupeřka naopak byla nejslabším článkem soupeřova družstva, díky čemuž se zápas obrátil v náš prospěch a vedli jsme o 40 kuželek.

Jako třetí nastoupila naše hráčka, která hraje již řadu let. Tento zápas se jí však nedařilo a trápila se. Proti ní nastoupila velmi zkušená hráčka, která předvedla velmi pěkný výkon, a proti které by prohrál každý z nás. Díky tomu se zápas opět otočil a mi nyní prohrávali o 32 kuželek.

Psychika

Jako čtvrtá nastoupila naše hráčka, která sice hraje druhou sezónu, je však velmi aktivní, hodně trénuje a s největší pravděpodobností bude příští rok naší kapitánkou. Začátek se jí naprosto nevyvedl, na první dráze zahrála velmi špatný výsledek, díky čemuž to začínalo vypadat, že se snad ani nedostane přes tři stovky, a nálada se jí zhoršovala. Když se jí ani první hody na druhé dráze nedařily, přinesl ji hráč ze soupeřícího družstva panáka na uklidněnou. Kopla ho do sebe a začaly se dít divy. Začalo se jí dařit. Dostala ještě jednoho, a pak dalšího panáka a nálada i hody se prudce zlepšily, díky čemuž neuvěřitelně vytáhla počet shozených kuželek. Nyní jsme prohrávali již o 69 kuželek a 4 body.

Naděje?

Jako další nastoupil náš poslední nováček. Jemu se naopak dařilo a předvedl velmi pěkný výkon. Je vidět, že už to kdysi hrával, než se k tomu teď v září vrátil. Stejně tak je vidět na jeho zlepšení, že hodně trénuje. Vyhrál nad svým soupeřem, získal nám dva body a snížil soupeřův náskok na 55 kuželek.

Podle čísel to nevypadalo beznadějně, stačilo by vyhrát v poslední dvojici o 56 kuželek a vítězství by bylo naše. To není tak nemožné. Jenže…

Procházka

Jako šestý jsem nastoupil z našeho družstva já. Nastoupil jsem proti nejlepšímu hráči nejen soupeřícího družstva, nejen Pražského přeboru 3, ale celého Pražského přeboru a letošnímu přeborníkovi. Ze začátku jsem se do toho obul, byť pomýšlet na to, že s ním udržím tempo, bylo nemyslitelné. Ze začátku se mi dařilo, ale on exceloval, pak se mi přestalo dařit. Navíc pohled na jeho rychle se vzdalující číslo, mi na náladě nepřidalo. Nakonec jsem prohrál o 154 kuželek, což je šílené číslo, a to to mohlo být ještě horší, kdyby dvacet hodů před koncem nedostal křeč – díky čemuž, jak řekl, se mu přestalo tolik dařit. Přesto zahrál číslo, které pro nás všechny bylo neuvěřitelné – 462!

Je pravda, že proti tomuto hráči nikdo nikdy nechce nastoupit, protože je jasné, že prohraje. Když hrají venku, vybírá si vždy toho nejlepšího hráče ze soupeřícího družstva a s ním pak hraje. Každý, kdo hraje u nich doma, proti němu naopak staví nejhoršího hráče, protože je téměř jisté, že s ním stejně nikdo nevyhraje.

Když hráli před vánoci u nás doma, hrál proti našemu kapitánovi, který se ho ptal, proč mu to dělá. On odpověděl, že aby ho to bavilo, chce hrát vždy s těmi nejlepšími. Našeho kapitána to vyburcovalo a předvedl velmi pěkný výkon – shodil 440 kuželek, přesto prohrál o 94 kuželek, tedy téměř o celou stovku. Procházka zahrál neuvěřitelných 534, pro všechny z nás číslo z říše snů, díky čemuž přepsal dosavadní několikaletý rekord našeho kuželníku. A nejen u nás. Jak jsme hráli venku, všímal jsem si, že i na několika dalších kuželnících přepsal rekord.

Pokud by procházka hrál za nás a hrál proti našemu nejlepšímu hráči, který v tomto zápase hodil 401, vyhrál by o 61 kuželek a zápas otočil. Naneštěstí hrál proti nám. Takového hráče si přeje každé družstvo, hráče, který je schopen otočit zápas. Navíc je opravdu radost sledovat jeho hru.

Zhodnocení

Poslední zápas se odehrál v příjemném prostředí a s příjemnými lidmi. Další zápas nás čeká opět v září a opět v Pražském přeboru 3, kde jsme se udrželi. Budeme však opět Céčko jako minulou sezónu a ne Éčko jako tuto sezónu. Naše Ǎčko nás opouští a již dále nebude hrát za SK Uhelné sklady Praha, tudíž budeme již jen čtyři družstva (A až D) a došlo tak k přeznačení. Vzhledem k tomu, že naše Déčko sestupuje z trojky do čtyřky, zůstalo mu poslední písmeno D.

Tabulka výsledků zápasu: