Krok rok

Je to už rok a několik málo dní, kdy jsem se rozhodl, že každý den ujdu alespoň 10 tisíc kroků. Cílem bylo dokázat to alespoň jeden rok v kuse, což se mi i povedlo. Bylo to hodně procházek se psem v lese, hodně výletů a hodně chození při telefonních hovorech. Procházky mi postupně začaly splývat a já si uvědomil, jak dlouhá doba je ve skutečnosti jeden rok. Takže si nemohu říct, že ten rok zase utekl a ani nevím jak.

Dny jako kroky

Někdy se přistihnu, že někam jdu a ani cestu nevnímám. Jsem zaměstnán svými myšlenkami. Na procházce si cestu ale vychutnávám, dýchám čerstvý vzduch, poslouchám zpěv ptáků, pozoruji lesní zvěř, a že je co pozorovat v lese.

Jsou i dny, kdy se mi na procházku nechce, buď jsem unavený, nebo je ošklivé počasí. Pak se ta procházka vleče a já se těším, až dojdu zpět domů.

To samé jsou i dny a hodiny našeho života. Někdy se na něco těšíme a čas se hrozně vleče. Jako když jsem koupil přítelkyni k narozeninám astronomický dalekohled. Nejraději bych jí ho dal hned, ale musel jsem několik dní čekat. Vleklo se to. Proto jsem se snažil něčím zaměstnat, aby mi ten čas „rychleji“ utíkal.

Jindy naopak čas neskutečně letí. Když se například zaberu do něčeho zajímavého. Nebo naopak, když dělám něco neužitečného, jen prostě plýtvám čas něčím, co mi nic nepřináší. Proto jsem si například stanovil, že zprávy budu sledovat jen dvakrát v týdnu a to ještě jen chvíli večer. To mi překvapivě ušetřilo dost času.

Život jako kroky

Náš život je cestou od narození ke smrti, která nikdy nevíme, kdy přijde. Stejné je to s kroky. Ráno také nevíme, kolik jich, než půjdeme spát, budeme mít ušlých za ten den. Když si však stanovíme minimální počet, budeme se ho snažit dosáhnout a překonat.

Stejné je to se životem. Pokud se chceme dožít ve zdraví vyššího věku, budeme se snažit žít zdravě, chránit si svůj život, nedělat příliš riskantní věci a budeme na sobě pracovat. A když už jsme u těch kroků, tak právě hodně chození nás může dlouho udržet v dobré fyzické kondici, jak jsem psal již v tomto článku.

Životní počty

Pokud si stanovíme cíl, ujít deset tisíc kroků denně a opravdu je ujdeme, zjistíme, že to není málo, ale ani moc. Pokud pravidelně těch deset tisíc kroků každý den ujdeme, tak zjistíme, kolik co trvá kroků. Začneme najednou nejen měřit v minutách a hodinách, ale i v krocích.

Já například každý den chodím se psem do lesa na procházku. Mám několik okruhů a každý vím, kolik je kroků. Jeden má pět, druhý pět a půl, další šest, pak osm a jeden i deset tisíc kroků. A když nestihnu les, jdu se projít po vesnici, to pak má kroků jen čtyři tisíce. Dokonce i vím, kolik jaký úsek procházky má kroků. Za ten více jak rok, kdy pravidelně ujdu každý den přes deset tisíc kroků, jsem se to už naučit. Dokonce i přesněji odhaduji, kolik který nový úsek mi zabere kroků.

Při jedné procházce mě napadlo, že je to jako cesta životem. A tak jsem se zamyslel. Pokud žijeme průměrně 80 let (moje babička nedávno oslavila 94, ale to je spíše výjimka), tak jeden rok je jako 125 kroků z oněch deseti tisíc. To není moc, co?

Prvních několik let si téměř nepamatujeme, to je několik set kroků. Do školy jdeme přibližně v 875 krocích (já v 866 krocích). Základní školu vyjdeme přibližně o 11 set kroků později. A dospělí jsme v 2250 krocích. Od té doby můžeme i řídit. Do důchodu bychom měli jít někde kolem 8 a půl tisíce kroků (a nebo ještě později), pokud si to nezařídíme jinak a nejdeme do důchodu dříve. V důchodu jsme pak jeden a půl tisíce kroků nebo déle a jistě si ty kroky (roky) chceme ještě v dobré kondici užít.

Pokud spíme osm hodin denně, prospíme za život 3333,3… kroků, pokud však spíme jen 7 hodin, tak prospíme jen 2916,6… kroků, díky čemuž prospíme o 3 roky a 4 měsíce času méně. Nestojí to za to, naučit se spát o něco méně a zvládnout toho více?

Pokud pracujeme osm hodin, opět v práci strávíme třetinu života. Do toho započtěme přestávku a cestu do práce a z práce a jsme na přibližně na 4 tisících krocích. Práce z domova nám ušetří čas, ale co nám čas ušetří nejvíce je práce, která nás baví, která je případně i naším koníčkem. Neumím si představit, že bych například dělal celý den za kasou, seděl tam, skenoval zboží a poslouchal to ustavičné pípání.

A teď se dá snadno si to promítnout na jednotlivé úseky procházek, výletů či jiných úseků, kterými chodíme.

Denní počty

Stejně tak si můžeme promítnout na deset tisíc kroků denně náš den. Spánek, hygiena, vaření, jídlo, péče o děti, práce, cestování, atd. Na co pak přijdeme je, že i tak by nám mělo zbývat dost času, i když nezbývá. Kam se tedy ztrácí? Určitě jste se přistihli, že se začtete do zpráv a někdy nejen do zpráv, ale i do komentářů pod jednotlivými zprávami. Ono se to nezdá, ale žere to hodně času.

Leckdy se zase určitě přistihneme, jak bezcílně bloumáme po Youtube a hledáme „zajímavá“ vtipná videa. Na Youtube se dají jistě najít zajímavá videa, díky kterým se něco naučíme, nebo nás k něčemu namotivují, ale ruku na srdce, jakou část z celkového počtu tvoří.

A takovýchto zabijáků času jistě během různých dnů najdeme spoustu. Občas je potřeba jen tak lelkovat, ale nesmí se to přehánět a má to sloužit jen pro odpočinek. Mnoho lidí ale dnes tráví zbytečně mnoho času i například na sociálních sítích.

Závěrem

Zamyslete se, co byste o svém životě chtěli vyprávět na konci své životní cesty, po té co ujdete deset tisíc kroků. Možná vás to donutí některé úseky vaší životní cesty změnit.

Můžete sledovat odpovědi k tomuto článku prostřednictvím RSS 2.0 zdroje.
Můžete zanechat vzkaz, or trackback z Vašich vlastních stránek.

Zanechte vzkaz.