Petr Mašek

Příběh o potopě světa je velmi starý a zná ho téměř každý člověk na této planetě. Většina křesťanů a muslimů věří v pravdivost tohoto příběhu, tak jak je zaznamenám v Bibli či Koránu, a nepřipouští si, že by to mohlo být jinak. Stala se skutečně tato událost, tak jak je zaznamenána v Bibli, nebo je to jen vymyšlený příběh ze starověku? Jsou pro potvrzení tohoto příběhu důkazy, nebo naopak důkazy svědčí proti?

Datace

Potopa světa popisovaná v Bibli se měla odehrát v roce 2370 př. n. l. nebo později. Rok je čerpán z křesťanských stránek a knihy Hlubší pochopení Písem (vydali Svědkové Jehovovi). Až do 3. 8. 2008 tento rok udávala i česká Wikipedia, poté udávala rok 2204 př. n. l. a nyní udává rok 2104 př. n. l. Pokud je někde udáván rok potopy světa, je to jeden z těchto tří roků.

Potopa byla celosvětová a přežil ji pouze Noe s manželkou, třemi syny a jejich manželkami, tedy pouhých osm lidí.

Všechny nejstarší kultury jako Egypt a Sumer, nebo později Akkadská říše musely tedy vzniknout až po potopě. Nemohly ji zákonitě přežít a musely vzniknout dostatečně dlouho (několik staletí) po potopě, aby se lidstvo stihlo z osmi lidí opět rozrůst a vytvořit tyto civilizace. Bylo tomu ale skutečně tak?

V následujícím textu se přidržím data nejvzdálenějšího od součastnosti, tedy roku 2370 př. n. l.

Egypt

Mezi lety 5500 a 3100 př. n. l., během předdynastického období, vzkvétala podél Nilu malá osídlení. Do roku 3300 př. n. l., před první egyptskou dynastií, byl Egypt rozdělen do dvou království, známých jako Horní Egypt a Dolní Egypt. Ke sjednocení těchto dvou částí došlo někdy kolem roku 3100 př. n. l. Menes, který sjednotil Horní a Dolní Egypt, se stal prvním králem – faraónem.

A jak vypadal Egypt v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? V té době Egyptu vládla již 5. dynastie, její vláda však žádnou celosvětovou potopou nebyla přerušena. Naopak Egyptská kultura byla pozoruhodně stabilní a během období skoro tří tisíc let od vzniku sjednoceného Egypta se měnila jen málo. To zahrnuje náboženství, zvyky, umění, architekturu a společenskou strukturu.

V okolí Egypta jsou archeologicky doloženy lidské osady dlouho před stvořením biblického Adama.

Sumer

Sumerové (černohlavci) vytvořili nejstarší stát na světě v Mezopotámii. Sumerové do Mezopotámie přišli kolem roku 3500 př. n. l. a již kolem roku 3300 př. n. l. vynalézají písmo. Novější výzkumy vznik tohoto písma posouvají až do roku 3500 př. n. l. Jejich stát vznikl kolem roku 3000 př. n. l. a ze stejné doby pocházejí i první písemné památky.

V roce 2500 př. n. l. vzniká slavný epos o Gilgamešovi. Jedenáctá tabulka tohoto eposu vypráví o celosvětové potopě. Ta vypráví o tom, jak se bohové rozhodli seslat potopu na lidstvo. Bůh Enki však varuje Utanapištima:

Muži šuruppacký, synu Ubaratutua, odejdi z domu! Postav loď! Zbuduj archu, abys život svůj zachránil, majetek zavrhni, ale život zachovej! Všechno živoucí sémě do lodi uveď!

Utanapištim archu postavil přesně podle Enkiho pokynů a spustil na vodu.

… vše, co jsem měl z živého sémě, jsem naložil na ni. Na loď jsem uvedl celou svou rodinu a příbuzné své. Zvěř stepní a drobná zvířata stepní, všechny řemeslníky jsem uvedl na ni.

Přichází potopa:

Po šest dnů a sedm nocí s potopou burácel vítr a jižní bouře srovnala zemi. A když sedmý nadešel den, ustala jižní bouře, potopa i boj, jenž jako rodička kol sebe tloukl. Uklidnilo se moře, utišilo, bouře i potopa ustaly. Na moře jsem pohlédl, všude zavládlo ticho a všechno lidstvo se v bahno proměnilo. Jak plochá střecha se prostíral močál. Poklop jsem otevřel a na mou tvář dopadlo světlo. Poklekl jsem a usedl v pláči.

Utanapištim vypustil holubici, pak vlaštovku. Obě se vrátily zpět. Nakonec vypustil havrana, který se již nevrátil. To bylo znamením, že vody ustoupily (biblický Noe vypouští nejprve havrana a pak holubice). Utanapištim přinesl bohatou oběť nejvyšším bohům.

A jak vypadal Sumer v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? V Sumeru vládla první urská dynastie, toto období se nazývá zlatým věkem Sumeru. Zároveň již je znám epos o Gilgamešovi.

Akkadská říše

Akkadská říše je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334 – 2154 př. n. l. a zahrnoval prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. Jednalo se o první rozlehlou říši v této oblasti (do té doby charakterizovanou městskými státy) a zároveň první významnou politickou jednotku, jejímž nositelem byla semitská, nikoli sumerská složka populace. Název sám je odvozen od pojmenovaní města Akkadu, založeného kolem roku 2330 př. n. l.

Zakladatelem akkadské říše byl Sargon Akkadský, k jehož původu se váží legendy, jedna z nich praví, že ho matka pustila na vodu v košíku (podobně jako Mojžíše), on se dostal na dvůr krále Ur-Zababy a stal se jeho číšníkem; jak se stal vládcem, už legendy nevysvětlují.

A jak vypadala akkadská říše v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? Akkadská říše vznikla krátce po tomto roce. Je velmi pravděpodobné, že její zakladatel se již v té době narodil, zároveň bylo území akkadské říše dostatečně osídleno, aby zvládla dobýt Sumer s několika set letou historií.

Skutečná potopa

Podle některých teorií jsou evropské a asijské legendy o potopě odrazem zpráv o zatopení prolákliny Černého moře. Například William Ryan a Walter Pitman předpokládají relativně rychlé zatopení celé rozsáhlé oblasti v okamžiku prolomení pevninské šíje v oblasti Bosporu a Dardaneli, k němuž podle nich došlo přibližně v roce 5600 př. n. l.

Časová osa

Vznik sjednoceného Egypta lze datovat téměř 700 let před biblickou potopu a vznik samostatného dolního a horního Egypta téměř 1000 let před biblickou potopu. Egyptskou kulturu, z níž Egypt vzešel ještě hlouběji do minulosti. To samé je u Sumerů, mykénské kultury a dalších kultur. Několik staletí před biblickou potopu lze datovat i harrapskou kulturu (3100 – 1900 př. n. l.) a dokonce i čínskou a některé americké kultury. I kdybychom připustili chybu v dataci, nemůže být tak velká, abychom se s datací vzniku egyptské a sumerské kultury dostali za potopu. Je potřeba vzít v úvahu, že potopu podle Bible přežilo pouhých 8 lidí a tyto civilizace tak mohly začít vznikat až nějaký čas poté, co se lidé opět dostatečně rozmnožili.

Další problém je návaznost starověkých civilizací. Na sumerskou říši navázala akkadská říše, která ji po několika stech letech dobyla, na ni navázali Gutejci, kteří akkadskou říši dobyly po dvou stech letech a poté starobabylónská říše.

Vznik města Babylón (Bab-ili – v překladu Brána boží, nikoli jak se tvrdí zmatení jazyků) lze datovat před rok 2300 př. n. l. do akkadského období. Právě v období akkadské říše je první zmínka o tomto městu za krále Sargona. V posunu datace starobabylónské říše nám nedává prostor ani sama Bible, která zmiňuje příběh o Nimrodovi. Založení Babylónu Bible vkládá 101 let za potomu, tedy  datuje na rok 2269 př. n. l. Díky tomu by bylo potřeba více jak 1000 let vývoje vtěsnat do několika málo desetiletí, což je nemožné.

Závěr

Byla potopa světa či nebyla? Dle mého názoru nebyla a je to jen ozvěna starších událostí, kdy došlo k prolomení pevninské šíje v oblasti Bosporu a Dardaneli a zatopení prolákliny Černého moře.