Archiv

Archiv pro Březen 2014

Toastmasters setkání 6.3.2014

ToastmastersVčera jsem se zúčastnil pravidelného setkání Toastmasters klubu Amplion, které se koná vždy jednou za čtrnáct dní od 19:15 a trvá cca dvě hodiny, byť včerejší setkání se protáhlo až téměř do deseti, hlavně díky proslovu Tomáše Sedlmajera, který byl z pokročilého manuálu a trval podstatně déle než běžné proslovy. Setkání se zúčastnili i tři hosté a programem provázela Helena Jukinová.

Na úvod nám Martin Žák, jako již po několikáté, představil misi klubu:

Poslání Toastmasters klubu je poskytnout prostředí ke vzdělávání s pozitivní atmosférou vzájemné podpory, ve kterém má každý člen možnost rozvinout své schopnosti v komunikaci a vedení, což následně podporuje sebevědomí a osobní vývoj.

Nahlas

První proslov „Nahlas“ přednesla Markéta Ferstová a měla v něm pracovat s hlasem – hlasitostí, rychlostí, přestávkami a barvou hlasu. Markétin projev byl plný energie a s hlasem si poradila dobře. Mluvila o své zkušenosti, kdy navštívila fotbalové utkání na Slávii u Edenu v únoru, kde skandovala a názorně předvedla i jak to dělala, následně mluvila o hokejovém utkání tentokráte na Spartě a rozdílu ve skandování oproti fotbalu. A jako třetí mluvila o tenise, kde naopak je potřeba být tiše.

Jako radu na závěr doporučila, pokud si někde chceme zaskandovat, nemáme chodit na tenis. A já dodávám, přijďte se někdy podívat na kuželky, tam se taky fandí hlasitě a dokonce zvoní i zvonem, který si naše družstvo tahá na každý zápas sebou.

Z Československa do Izraele a zase zpátky

Martin Žák v druhém proslovu „Z Československa do Izraele a zase zpátky“ začal příběhem muže jménem Imrich Lichtenfeld, který se narodil v Budapešti, ale vyrůstal v Bratislavě. Jeho otec ho vedl ke sportu, zápasení a boxu. V dospělosti vyhrál několik šampionátů.

Když Slovenský štát přejal nacistický názor na Židy a vydával je postupně na smrt do koncentračních táborů, opustil Imi domov, rodinu a přátele a nalodil se na poslední loď do Palestiny. Zde pak 20 let trénoval elitní jednotky. Během té doby vyvinul a zdokonalil svou unikátní metodu sebeobrany a boje zblízka – krav maga.

Následně nám Martin přiblížil krav magu, s níž před půl rokem sám začal. A sdělil nám, proč s ní začal – sebeobrana. Pokud není zbytí, člověk by se měl umět ubránit. Také řekl, že pokud po nás někdo chce peněženku, je lepší mu ji dát, než se začít rvát a utrpět tak zbytečně možná i vážná zranění nebo přijít o život. Nikdy nevíme, kdo proti nám stojí.

Pí Ár Amplijónu

Třetím proslovem nebyl ani tak proslov jako spíše brainstorming (zamýšleli jsme se během toho i nad tímto slovem, a zda by se dal vymyslet příhodný český ekvivalent). Zde se probíralo jak více propagoval směrem k veřejnosti klub Amplion.

Mezi návrhy mimo jiné bylo psaní příspěvků na blog klubu, vlastní Youtube kanál, stránka na Facebook a Twitter účet.

Podivné přátelství

Dalším řečníkem se svým připraveným projevem „Podivné přátelství“ byl Petr Šedina, který nemluvil o žádném svém živém příteli, ale o MS PowerPointu. Jako pomůcku použil právě PowerPoint a ukázal nám obrázek i jeho první verze běžící na Applu. Dal doporučení, jak má prezentace vypadat, a jak ne – méně je lepší než více.

Závěrem přislíbil, že v brzké době uspořádá workshop na to, jak tvořit prezentace, a že si účastníci na něj budou muset přinést počítač, na kterém si vše odzkouší. Když jsem se ptal, zda se mohu zúčastnit s Ubuntu, na němž mám pouze Libre Office, bylo mi sděleno, že to vůbec nevadí, a že jsem vítán.

Improvizace

Následovala improvizovaná část, kterou nás provedla Lucie Tejnorová a pojala ji v duchu rad kamarádovi:

  • jak dohodit kamarádovi dívku
  • poradit kamarádovi, kam s dívkou na rande – jedna z rad byla velmi netradiční: kanalizace
  • co dívce uvařit – dozvěděli jsme se, že dívku, kterou jsme ještě neviděli, zvát na rande k sobě na večeři, není úplně dobrý nápad
  • co k narozeninám – líbila se mi myšlenka na začátku proslovu, že by dárek měl představit dárce a něco o něm říci a zároveň obdarované udělat radost, na konec z toho vylezl elektrický vláček, tak nevím, jestli obdarovaná nakonec radost měla
  • jak žádat o ruku
  • jaká svatba je nejlepší – nápad byl, odjet do Ameriky do LA a vzít se tam, ušetří se za hostinu a není třeba nikoho zvát
  • kam na svatební cestu – dověděli jsme se mnoho zajímavých míst a nakonec zvítězila Paříž, která je prý stejně romantická jako Praha a tedy nejlepší volba
  • pořídit si děti a případně kolik

 

Hodnotitelé

Následně byl každý připravený proslov ohodnocen. Já hodnotil první proslov Markéty Ferstové, která však již nebyla setkání účastna, neboť měla ještě jiný program, tak doufám, že se alespoň podívá na video s mým hodnocením, až bude k dispozici.

Pochválil jsem jí energie, s jakou nám příběh vyprávěla, že předvedla skandování a nebála se to předvést dostatečně hlasitě. Také jsem ji pochválil za hraní rolí, kdy si vždy stoupla jako by do osoby, která danou řeč pronesla. Naopak jsem ji vytkl, že občas popocházela, když to bylo zbytečné a za zbytečné nic neříkající fráze typu kdy jako, nám to jako, že by mi jako.

Celkově se mi projev líbil, hlavně již zmiňovaná energie, s jakou byl pronesen, a odvaha zesílit hlas.

Moje hodnocení bylo následně také zhodnoceno, prý jsem měl pevný postoj a sebevědomý hlas, jen jsem se nemusel omlouvat, že nevím co je to kotel na stadiónu, a měl bych si dát pozor na nespisovné koncovky.

Zhodnoceny byly i všechny improvizované projevy jedním hodnotitelem Martinem Javůrkem.

Mezi hodnotiteli, jichž bylo i se mnou pět, nakonec vyhrál jako nejlepší hodnotitel Milan Poláček. Já sám hlasoval pro Zbyňka Šťávu. Se svým hodnocením jsem úplně spokojen nebyl.

Gramatik

Následně nám gramatik, jímž byl Pavel Růžička, vyčetl chyby, jichž jsme se dopustili, hlavně vycpávek é a á. Já sám jich udělal 10. Příště si na to musím dát více pozor, protože to by tam opravdu být nemělo, a jak nám Pavel řekl, kdo se nebojí ticha, nedělá á.

Závěr setkání

Následovaly další role. Nejzábavnější byla role moderátor kvízu, kdy jsme soutěžili, kdo si co ze setkání zapamatoval a tedy nejvíce si odnesl. Nejnudnější naopak byla role časoměřič, která je čistě jen o čase, který kdo potřeboval na svůj proslov či hodnocení.

Celkově se setkání vyvedlo a už se těším na další, které bude 20.3.2014, a kde budu mít svůj další proslov.

6 vylepšení v Ubuntu 14.04 LTS

Ubuntu - plochaV Ubuntu 14.04 LTS (verze s pětiletou podporou) se dočkáme mimo jiné několika zajímavých vylepšení. Tato verze bude pouze evolucí a nečeká nás nic převratného, to nás čeká až v následující verzi 14.10, která bude obsahovat nové Unity 8 a dojde k výměně X serveru za Mir. Canonical se soustředil nyní převážně na mobilní verzi Ubuntu Touch. Přesto verze 14.04 LTS, která vyjde cca za měsíc v dubnu, přinese několik zajímavých vylepšení.

Plnohodnotné menu

V Ubuntu 13.10 mi vadí řešení menu v Nautilu, které provedli vývojáři Gnome, kde je menu přesunuto zcela vpravo na lištu s ikonami pod ikonu s ozubeným kolečkem. Toto menu mi naprosto nevyhovuje a proto vítám, že v Ubuntu 14.04 LTS bude v Nautilu opět plnohodnotné menu tak jako před touto změnou. Vývojáři Ubuntu vrátili plnohodnotné menu i do Rhythmboxu, kalkulačky a dalších Gnome aplikací.

Vývojář Geditu naštěstí nové verze bude vydávat jak pro Gnome, tak i pro Ubuntu, ve kterém bude plnohodnotné menu narozdíl od verze pro Gnome.

Lokálně integrované menu

Mnoho uživatelů volalo po možnosti mít menu přímo integrované v okně nemaximalizované aplikace, tedy součástí okna. Tato přání byla konečně vyslyšena a nyní toto lze nastavit. Defaultně se menu bude tak jako dosud zobrazovat v horním panelu systému, ale nově půjde nastavit místo toho lokální menu.

Osobně jsem si odvykl používat plochu a nemaximalizované aplikace, takže já zůstanu u stávajícího chování. Pouze kalkulačku pochopitelně používám v nemaximalizovaném stavu, tam však lezu do menu zcela výjimečně, takže možná pouze zde uvítám lokální menu.

U maximalizovaných aplikací pochopitelně chování zůstává stejné jako doposud.

Nastavení zvuku nad 100%

V nastavení zvuku v Ubuntu nově přibude možnost zvuk zesílit nad 100%. Tato možnost bude defaultně vypnuta, bude ji však možné zapnout zaškrtnutím boxu. Nyní toto lze například přímo ve VLC playeru, který toto řeší vlastní cestou a umožňuje zvuk zesílit až na 200%, což je výhodné u hudby či filmů, které jsou hodně potichu, nebo mají mizerný zvuk. Nyní tato možnost bude pro celý systém.

Unity launcher

V Ubuntu půjde o něco více než dosud zmenšit v launcheru ikony. Nejmenší možná velikost tak budu nyní 16 pixelů. Otázkou je, zda to bude ještě použitelné, je však dobré, že uživatelé tuto možnost budou mít.

Zamykání obrazovky

Pokud někdo chtěl až dosud zamknout obrazovku, nemusel sice provádět typický microsoftí opičí trojhmat, ale musel provést trochu odlišný trojhmat a to Ctrl+Alt+L. Nyní k tomu bude stačit zmáčknout pouze klávesy dvě: Super+L.

Já osobně mám nastaveno, že se mi obrazovka zamkne po sklopení displeje, nebo po určitém časovém úseku, kdy s počítačem nepracuji.

Vyhlazení rohů oken

Toto je jen kosmetická změna, všechna okna v Ubuntu budou mít vyhlazeny zakulacené rohy oken. Samozřejmě se to dotkne jen nemaximalizovaných oken, která rohy mají.

Vylepšeno bylo i měnění velikosti okna.

Ubuntu 14.04 LTS by mělo vyjít podle plánu 17. dubna 2014. Já už se na něj těším.

Potopa světa

PovodeňPříběh o potopě světa je velmi starý a zná ho téměř každý člověk na této planetě. Většina křesťanů a muslimů věří v pravdivost tohoto příběhu, tak jak je zaznamenám v Bibli či Koránu, a nepřipouští si, že by to mohlo být jinak. Stala se skutečně tato událost, tak jak je zaznamenána v Bibli, nebo je to jen vymyšlený příběh ze starověku? Jsou pro potvrzení tohoto příběhu důkazy, nebo naopak důkazy svědčí proti?

Datace

Potopa světa popisovaná v Bibli se měla odehrát v roce 2370 př. n. l. nebo později. Rok je čerpán z křesťanských stránek a knihy Hlubší pochopení Písem (vydali Svědkové Jehovovi). Až do 3. 8. 2008 tento rok udávala i česká Wikipedia, poté udávala rok 2204 př. n. l. a nyní udává rok 2104 př. n. l. Pokud je někde udáván rok potopy světa, je to jeden z těchto tří roků.

Potopa byla celosvětová a přežil ji pouze Noe s manželkou, třemi syny a jejich manželkami, tedy pouhých osm lidí.

Všechny nejstarší kultury jako Egypt a Sumer, nebo později Akkadská říše musely tedy vzniknout až po potopě. Nemohly ji zákonitě přežít a musely vzniknout dostatečně dlouho (několik staletí) po potopě, aby se lidstvo stihlo z osmi lidí opět rozrůst a vytvořit tyto civilizace. Bylo tomu ale skutečně tak?

V následujícím textu se přidržím data nejvzdálenějšího od součastnosti, tedy roku 2370 př. n. l.

Egypt

Mezi lety 5500 a 3100 př. n. l., během předdynastického období, vzkvétala podél Nilu malá osídlení. Do roku 3300 př. n. l., před první egyptskou dynastií, byl Egypt rozdělen do dvou království, známých jako Horní Egypt a Dolní Egypt. Ke sjednocení těchto dvou částí došlo někdy kolem roku 3100 př. n. l. Menes, který sjednotil Horní a Dolní Egypt, se stal prvním králem – faraónem.

A jak vypadal Egypt v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? V té době Egyptu vládla již 5. dynastie, její vláda však žádnou celosvětovou potopou nebyla přerušena. Naopak Egyptská kultura byla pozoruhodně stabilní a během období skoro tří tisíc let od vzniku sjednoceného Egypta se měnila jen málo. To zahrnuje náboženství, zvyky, umění, architekturu a společenskou strukturu.

V okolí Egypta jsou archeologicky doloženy lidské osady dlouho před stvořením biblického Adama.

Sumer

Sumerové (černohlavci) vytvořili nejstarší stát na světě v Mezopotámii. Sumerové do Mezopotámie přišli kolem roku 3500 př. n. l. a již kolem roku 3300 př. n. l. vynalézají písmo. Novější výzkumy vznik tohoto písma posouvají až do roku 3500 př. n. l. Jejich stát vznikl kolem roku 3000 př. n. l. a ze stejné doby pocházejí i první písemné památky.

V roce 2500 př. n. l. vzniká slavný epos o Gilgamešovi. Jedenáctá tabulka tohoto eposu vypráví o celosvětové potopě. Ta vypráví o tom, jak se bohové rozhodli seslat potopu na lidstvo. Bůh Enki však varuje Utanapištima:

Muži šuruppacký, synu Ubaratutua, odejdi z domu! Postav loď! Zbuduj archu, abys život svůj zachránil, majetek zavrhni, ale život zachovej! Všechno živoucí sémě do lodi uveď!

Utanapištim archu postavil přesně podle Enkiho pokynů a spustil na vodu.

… vše, co jsem měl z živého sémě, jsem naložil na ni. Na loď jsem uvedl celou svou rodinu a příbuzné své. Zvěř stepní a drobná zvířata stepní, všechny řemeslníky jsem uvedl na ni.

Přichází potopa:

Po šest dnů a sedm nocí s potopou burácel vítr a jižní bouře srovnala zemi. A když sedmý nadešel den, ustala jižní bouře, potopa i boj, jenž jako rodička kol sebe tloukl. Uklidnilo se moře, utišilo, bouře i potopa ustaly. Na moře jsem pohlédl, všude zavládlo ticho a všechno lidstvo se v bahno proměnilo. Jak plochá střecha se prostíral močál. Poklop jsem otevřel a na mou tvář dopadlo světlo. Poklekl jsem a usedl v pláči.

Utanapištim vypustil holubici, pak vlaštovku. Obě se vrátily zpět. Nakonec vypustil havrana, který se již nevrátil. To bylo znamením, že vody ustoupily (biblický Noe vypouští nejprve havrana a pak holubice). Utanapištim přinesl bohatou oběť nejvyšším bohům.

A jak vypadal Sumer v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? V Sumeru vládla první urská dynastie, toto období se nazývá zlatým věkem Sumeru. Zároveň již je znám epos o Gilgamešovi.

Akkadská říše

Akkadská říše je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334 – 2154 př. n. l. a zahrnoval prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. Jednalo se o první rozlehlou říši v této oblasti (do té doby charakterizovanou městskými státy) a zároveň první významnou politickou jednotku, jejímž nositelem byla semitská, nikoli sumerská složka populace. Název sám je odvozen od pojmenovaní města Akkadu, založeného kolem roku 2330 př. n. l.

Zakladatelem akkadské říše byl Sargon Akkadský, k jehož původu se váží legendy, jedna z nich praví, že ho matka pustila na vodu v košíku (podobně jako Mojžíše), on se dostal na dvůr krále Ur-Zababy a stal se jeho číšníkem; jak se stal vládcem, už legendy nevysvětlují.

A jak vypadala akkadská říše v roce 2370 př. n. l., který nás zajímá? Akkadská říše vznikla krátce po tomto roce. Je velmi pravděpodobné, že její zakladatel se již v té době narodil, zároveň bylo území akkadské říše dostatečně osídleno, aby zvládla dobýt Sumer s několika set letou historií.

Skutečná potopa

Podle některých teorií jsou evropské a asijské legendy o potopě odrazem zpráv o zatopení prolákliny Černého moře. Například William Ryan a Walter Pitman předpokládají relativně rychlé zatopení celé rozsáhlé oblasti v okamžiku prolomení pevninské šíje v oblasti Bosporu a Dardaneli, k němuž podle nich došlo přibližně v roce 5600 př. n. l.

Časová osa

Vznik sjednoceného Egypta lze datovat téměř 700 let před biblickou potopu a vznik samostatného dolního a horního Egypta téměř 1000 let před biblickou potopu. Egyptskou kulturu, z níž Egypt vzešel ještě hlouběji do minulosti. To samé je u Sumerů, mykénské kultury a dalších kultur. Několik staletí před biblickou potopu lze datovat i harrapskou kulturu (3100 – 1900 př. n. l.) a dokonce i čínskou a některé americké kultury. I kdybychom připustili chybu v dataci, nemůže být tak velká, abychom se s datací vzniku egyptské a sumerské kultury dostali za potopu. Je potřeba vzít v úvahu, že potopu podle Bible přežilo pouhých 8 lidí a tyto civilizace tak mohly začít vznikat až nějaký čas poté, co se lidé opět dostatečně rozmnožili.

Další problém je návaznost starověkých civilizací. Na sumerskou říši navázala akkadská říše, která ji po několika stech letech dobyla, na ni navázali Gutejci, kteří akkadskou říši dobyly po dvou stech letech a poté starobabylónská říše.

Vznik města Babylón (Bab-ili – v překladu Brána boží, nikoli jak se tvrdí zmatení jazyků) lze datovat před rok 2300 př. n. l. do akkadského období. Právě v období akkadské říše je první zmínka o tomto městu za krále Sargona. V posunu datace starobabylónské říše nám nedává prostor ani sama Bible, která zmiňuje příběh o Nimrodovi. Založení Babylónu Bible vkládá 101 let za potomu, tedy  datuje na rok 2269 př. n. l. Díky tomu by bylo potřeba více jak 1000 let vývoje vtěsnat do několika málo desetiletí, což je nemožné.

Závěr

Byla potopa světa či nebyla? Dle mého názoru nebyla a je to jen ozvěna starších událostí, kdy došlo k prolomení pevninské šíje v oblasti Bosporu a Dardaneli a zatopení prolákliny Černého moře.