Petr Mašek

Včerejší zápas, kterého jsem se zúčastnil pouze jako divák, naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo na domácím kuželníku v Košířích s družstvem SK Rapid Praha B, které bylo v žebříčku hned za námi o pouhé dva body, ale s malinko lepším průměrem. Tento zápas tedy rozhodoval, zda pozici udržíme, nebo nás soupeřící družstvo tímto zápasem přeskočí. Šlo nám o hodně. Bylo jasné, že pokud vyhrajeme, máme již jisté setrvání ve skupině a sestup již nebude hrozit a poslední zápas příští týden ve čtvrtek tak budeme moci odehrát v naprostém klidu.

Neuvěřitelný začátek

Jako první hráč nastoupil náš kapitán a velmi dobrý hráč, který předvedl, že je ve formě a zahrál velmi nádherné číslo. Soupeř sice hrál taky pěkně, za počet shozených kuželek se rozhodně nemusel stydět, přesto na našeho hráče ani zdaleka nestačil a prohrál o 64 kuželek, což našemu družstvu dalo slušný náskok hned na začátku a vlilo energii do žil.

Jako druhá nastoupila naše hráčka, která kuželky hraje dlouhá desetiletí, a byť není z Prahy, kvůli kuželkám obětuje čas i cestování. Tentokrát to stálo za to a ukázala, že i ona umí hrát pěkně a čtyřstovky se nebojí. Navíc jejímu soupeři, který byl nejslabším hráčem celého zápasu, se vůbec nedařilo a naše hráčka náš náskok zvýšila na 119 kuželek, což nám dávalo velmi slušné šance na vítězství.

Velmi slušné pokračování

Jako třetí od nás nastoupila opět žena, které, byť hraje teprve druhou sezónu, se dařilo. Na soupeře, který předvedl pěkný výsledek, však nestačila. Náš náskok se ale snížil velmi nepatrně a neklesl pod stovku.

Jako čtvrtý nastoupil náš letošní nováček a předvedl zatím svůj vůbec nejlepší výkon. Je vidět, že díky pravidelnému tréninku začíná sklízet ovoce. Jeho soupeř hrál také slušně, ale postupně zaostával a nestíhal držet krok. Naše skóre se zvýšilo na 6:2 a náskok na 142 kuželek. Hráči soupeřícího družstva již věšeli ramena a házeli flintu do žita. Jejich dotahován dokonce říkal, že to může klidně zabalit a jít domů, že už je rozhodnuto. Což měl víceméně pravdu.

Nevyrovnaná hra

Jako pátý nastoupil náš hráč, který je také nováček, byť kuželky před víc jak čtvrtletím již hrával, a hraje nyní teprve rok. Měl neuvěřitelný začátek, do plných hrál jako bůh, jak řekla Líba, která s námi chodí na zápasy, kde nás velmi podporuje, a bez níž si již zápasy ani nedovedeme představit. Následovala slabší dorážka, přesto se mu podařilo udržet náskok před soupeřem a vedl o deset kuželek. I na druhé dráze ukázal, že plné mu opravdu jdou, soupeř se však lehce polepšil a náskok dotáhl. Našemu hráči se však vůbec nevyvedla druhá dorážka. Ta byla opravdu velmi slabá, naopak soupeři se začalo velmi dařit a zahrál na druhé dráze velmi pěkné číslo. Náš náskok se snížil sice na 91 kuželek, přesto bylo jasné, že dotahovák soupeřícího družstva již nemá šanci takovýto náskok stáhnout.

Neskutečný závěr

Náš poslední hráč uvažoval, že by nehrál, má problémy se zády a uvažoval, že bych místo něj mohl hrát já. Naštěstí nakonec hrál on, neboť já byl ráno u lékaře a potřeboval jsem tento zápas nehrát. Hned na začátku nasadil zběsilé tempo, soupeř většinu plných držel krok, pak však začal ztrácet a ještě více ztratil v dorážce. Náš hráč na první dráze předvedl neuvěřitelný výkon a měl našlápnuto k tomu, že by mohl být nejlepším hráčem tohoto zápasu. Na druhé dráze předvedl, že byť má problémy se zády, je ve výborné formě i náladě a předvedl ještě mnohem lepší výkon. Nakonec nejen že se stal nejlepším hráčem zápasu, ale ještě si o příčku polepšil v pořadí hráčů za všechny družstva SK Uhelné sklady, kdy postoupil na čtvrté místo.

Vyhráli jsme 12:4 s neuvěřitelným náskokem 185 kuželek. Získali jsme tak cenné dva body.

Zhodnocení

Toto byl předposlední zápas této sezóny a díky tomu, že jsme porazili družstvo, které je za námi, je jisté, že nás již nemůže přeskočit. A nejen toto družstvo, ale i zbylá dvě za námi. Díky tomu máme zajištěno, že nebudeme na horší než jedenácté pozici z patnácti. Vzhledem k tomu, že sestupují poslední dvě družstva, my sestupovat nebudeme. Příští rok tak opět budeme hrát v Pražském přeboru 3.

Příští týden hrajeme ve Velkých Popovicích, kde si opět zahraji i já. Hrajeme proti družstvu, které je na čtvrté příčce, a které bude mít výhodu domácího kuželníku. Šance na vítězství tam jsou tedy minimální, přesto budeme bojovat. Držte nám tedy palce!

Tabulka výsledků zápasu:

Mnoho lidí tvrdí, že matematika je nuda, nebo že je obtížná. Někdy tomu však tak být nemusí. Stačí vymyslet zajímavé zadání, které zaujme a pobaví více lidí. A na jedno takové zadání jsem kdysi narazil. Škoda, že s podobnými úlohami jsem se nesetkal ve škole osobně. Místo toho jsme ve škole řešili převážně rovnice bez jakéhokoli smyslu. A když už byla zadána nějaká úloha, tak šlo o velikost mostního pilíře, nebo podobně nudné úlohy. Matematika by ve školách měla být zábavná a proto by měly být zábavné i úlohy. Třeba se to od mých školních let změnilo, ale spíše o tom pochybuji.

A teď již ke zmíněné matematické úloze.

Zadání

Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě pětkrát mladší než maminka. Otázka zní: Kde je tatínek?

Jak úlohu řešit

Zadání se může zdát neřešitelné a naprosto nesmyslné. Mohlo by se zdát, že z úlohy lze vypočítat tak akorát věk maminky a dítěte, ale zmínka o tatínkovi je naprosto nelogická. Není tomu tak. Řešit budeme klasickou soustavu rovnic o dvou neznámých a vypočítáme si věk dítěte a z toho logicky vydedukujeme závěr.

Postup řešení

Ze zadání vytvoříme klasickou soustavu rovnic o dvou neznámých, kde budeme mít dvě neznámé x a y definované takto:

• x – věk dítěte
• y – věk maminky

Sestavíme soustavu rovnic:

Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě: x + 21 = y
Za 6 let bude dítě pětkrát mladší než maminka: 5(x + 6) = y + 6

Po sestavení soustavy rovnic do druhé rovnice dosadíme vyjádřenou proměnnou y z první rovnice: 5(x + 6) = x + 21 + 6

Roznásobíme závorku na levé straně rovnice: 5x + 30 = x + 27

Na levé straně rovnice shromáždíme výrazy s neznámou, na pravé vše ostatní: 4x = -3

Celou rovnici vydělíme koeficientem u neznámé x: x = -0,75

Výsledek

Zjitili jsme, kolik je dítěti. Tomu je dnes mínus tři čtvrtě roku, což je devět měsíců. Tatínek tudíž právě souloží s maminkou. Je u maminky.

Závěr

Zjistit, kde je tatínek v této úloze bylo nakonec snadné. Jednalo se o prostou soustavu dvou rovnic. V úloze se jednalo prostě o pouhé zjištění věku dítěte. Úloha však dostala zábavný rozměr právě díky tatínkovi. Jinak by se jednalo opět o nudnou úlohu. A takovýchto úloh by v hodinách matematiky mělo výt více. Matematika by se přestala jevit jako nudná.

Čtvrteční zápas naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo na Žižkově na pěkném nedávno postaveném kuželníku. Rok a čtvrt zde stojí moderní kuželník s čtyř dráhou. Hrály se zde rovnou dva zápasy najednou a bylo velmi rušno, neboť každé družstvo mělo své fandy – jedno družstvo velmi aktivní, až to někdy rušilo. Z kuželek na takový ruch nejsem příliš zvyklý. Většinou se zápasy odehrávají na menších kuželnících, kde nejsou téměř žádní diváci a je tam vcelku klid. Určitě se však na zápas na Žižkov vyplatí přijít podívat. Přivedl jsem sebou kamaráda, kterému se zápas velmi líbil a vydržel až do konce, byť na něj doma čekalo malé děcko.

Hráli jsme proti KK Slavoj Praha D, což je letošní favorit, družstvo, které již má zajištěn postup a vede žebříček a má nejvyšší průměr ve shozených kuželkách na družstvo. Nedalo se příliš očekávat, že bychom s nimi mohli vyhrát. Přesto jsme bojovali a nevzdávali se.

Nevyrovnaný začátek

Proti naší hráčce, která hraje teprve druhou sezónu, nastoupila soupeřka, která je velmi zkušená a zahrála nejlepší číslo ze svého družstva. Naše hráčka neměla šanci a prohrála o 82 kuželek.

Je neuvěřitelné, že tato hráčka z KK Slavoj Praha D nastoupila hned po odehrání tohoto zápasu jako náhradnice za KK Slavoj Praha C o soutěž výše na dalších dvou drahách a zvládla tam opět zahrát velmi pěkných 414. Tím jasně ukázala, že jde o zdatnou hráčku, a že si postup po letošní sezóně opravdu zaslouží.

Bojujeme

V druhé dvojici proti sobě opět nastoupily dvě ženy. Soupeřka předvedla pěknou hru, ale nakonec stejně skončila jako čulibrk svého družstva. Na naši hráčku však nestačila, ta předvedla téže pěknou hru a nakonec i náš nejlepší výsledek. Náskok soupeřícího družstva snížila o 19 kuželek. Přesto jsme stále celkem dost prohrávali.

Jako třetí nastoupil náš nováček, který hraje svou první sezónu. Proti němu opět nastoupila žena. Zápas mezi nimi byl velmi vyrovnaný, našemu hráči se velmi dařilo a nakonec zvítězil o 10 kuželek. Hra pro nás začala vypadat nadějněji.

Jako čtvrtý nastoupil náš kapitán a nejlepší hráč. Čekalo se jak zápas mezi ním a soupeřem dopadne. Soupeř byl velmi mladý a hrál velmi pěkně, ke konci však začal ztrácet nervy a náš soupeř ho začal dotahovat, až se s ním vyrovnal. V předposledním hodu našemu hráči zůstala stát jedna kuželka, pokud by ji srazil, měl by vítězství v kapse. Naneštěstí však minul a díky tomu prohrál o pouhou jednu kuželku.

Porážka

Až do předposledního hodu našeho čtvrtého hráče nebylo jasné, kdo nastoupí jako pátý. Pokud by náš čtvrtý hráč vyhrál, šel by náš další velmi dobrý hráč a pokusil se zápas zvrátit. Tím, že však náš čtvrtý hráč prohrál, šance na vítězství se snížily téměř k nule, a nastoupil náš další nováček z minulé sezóny. Dobrého hráče jsme si tak ušetřili na úterní zápas, kdy šance na vítězství budou podstatně vyšší.

Našemu pátému hráči se příliš nedařilo a postupně začal ztrácet na soupeře. V plných byl schopen držet krok, v dorážce mu soupeř ale silně utíkal a zvyšoval hodně svůj náskok. Po prohození drah se náskok soupeře dlouho nezvyšoval, až ke konci v dorážce uhrál ještě pár dalších kuželek navíc. Náskok soupeřícího družstva se zvýšil na 115 kuželek a naše prohra již byla neodvratná.

Jako poslední jsem nastoupil já. Proti mně byl nasazen velmi dobrý hráč. Bylo jasné, že už jde jen o to si zaházet, na výsledku jsem již nic změnit nemohl. I přesto jsem byl nervózní, protože tam byl kamarád, který se přišel podívat, jak hraji. Na první dráze se mi nedařilo, hlavně v dorážce. Na druhé se to zlepšilo. Byl jsem upozorněn, že příliš pospíchám a měl bych zvolnit hru. Když jsem hru zvolnil, začalo se mi dařit o něco lépe. Je vidět, že na technice hodně potřebuji pracovat. Naštěstí se sezóna blíží ke konci, takže budu mít až do konce srpna moře času zapracovat na technice a zlepšit se do další sezóny.

Zhodnocení

Do konce sezóny již zbývají pouze dva zápasy. O postupujících dvou družstvech je již definitivně rozhodnuto. Naopak o sestupujících dvou družstvech definitivně ještě rozhodnuto není. Naše družstvo si oproti předchozímu týdnu o jednu pozici pohoršilo a jsme nyní čtvrtí od konce.

Poslední družstvo nás již nemůže přeskočit ani náhodou. Předposlední družstvo teoretickou možnost má, muselo by však vyhrát oba zbývající zápasy, což se jeví jako silně nepravděpodobné. My bychom naopak oba museli prohrát. Pak by mělo teoretickou šanci i družstvo, které je těsně za námi. To by muselo vyhrát jeden zápas a v druhém uhrát alespoň remízu, aby nás přeskočilo. Vzhledem k tomu, že zítra hrajeme s družstvem SK Rapid Praha B, které je těsně za námi, u nás doma, máme šanci nad nimi vyhrát a tím je nechat na dobro za námi. Rozhodovat se o tomto tedy bude zítra. Držte nám palce!

Tabulka výsledků zápasu:

Čtvrteční pravidelné setkání Toastmasters klubu Amplion jsem si náležitě užil, neboť jsem poprvé moderoval celé setkání a na pódiu jsem tak byl často. Celé setkání se neslo v pozitivní náladě a to nejen díky mému moderování, ale hlavně díky dobré přípravě všech řečníků, kteří vystoupili se svými proslovy, hodnoceními a moderováním improvizací a kvízu. Atmosféru podtrhly i improvizace a také to, že jsme se dověděli, že našemu bývalému prezidentovi klubu a stálému členu Zbyňkovi Šťávovi se narodila druhá dcera.

Moderování

Poprvé jsem se zhostil moderování celého setkání. Měl jsem trému a leckdy jsem si říkal, že to je katastrofa. Ale tyto pocity má prý každý, kdo se této role ujme poprvé.

Na moderování se mi líbilo to, že jsem na pódiu byl často. Snažil jsem se dopředu připravit a zjistit si něco o řečnících a jejich řečech. Přesto se mi stalo, že mi sem tam něco vypadlo a dokonce i u názvu proslovu a to i přesto, že jsem si ho ještě několikrát přečetl, než jsem ho šel oznámit.

A to byl jeden z okamžiků, kdy jsem si říkal, že moje moderování je katastrofa. Nejlepší je se však tomu zasmát a přiznat to, což jsem v závěru setkání udělal, když jsem se zamotal a nejjednodušší věc, jak se z toho vymotat, bylo to, že jsem to prostě přiznal a řekl to znovu už dobře.

Moderování je hodně o improvizaci a neustálém vystupování. Všem, kdo si tuto roli ještě nevyzkoušeli, to doporučuji. Neváhejte a vyzkoušejte si ji co nejdříve. Posune vás to hodně dopředu. Já už se těším, až si někdy v budoucnu tuto roli zopakuji a věřím, že to bude o něco lepší než na tomto setkání.

Německy snadno a rychle!

První humorný proslov na téma „Německy snadno a rychle!“ přednesl hostující řečník Ondřej Vodňanský z jiného pražského Toastmasters klubu. Mluvil o zajímavé metodě, jak se učí německy a do jakých kuriózních situací ho to přivedlo.

Řečník zmínil metodu, kdy stále dokola poslouchá fráze a tím se je učí. Tak jako se malé děti učí posloucháním, on se učí posloucháním němčinu. Kdykoli a kdekoli se sluchátky na uších – v MHD, při uklízení a dokonce i na návštěvě u tchyně. A přesně to ho několikrát přivedlo do zajímavých situací jako například, když jel v tramvaji plné německých turistů, poslouchal rozhovor a nevědomky jej nahlas opakoval. Sám sebe se ptal, jestli má manželku, kolik má dětí a sám si odpovídal. Němečtí turisté byli patřičně vykulení, jemu to však došlo až teprve, když jedna německá rodinka vystupovala s malými dětmi a děti na něj naprosto zmateně koukaly.

Já takto zkoušel poslouchat angličtinu při řízení, ale plně jsem se na angličtinu nedokázal soustředit.

Překonávání trémy těžce a pomalu

Další řečník, nováček klubu Amplion, přednesl svůj první proslov, kde se členům klubu a několika hostům, kteří nás přišli navštívit, představil.

Povídal o trémě mluvit na veřejnosti a podělil se se zkušenostmi, kdy v minulosti překonal strach a mluvil před publikem. A přesně to je ten důvod, proč se rozhodl začít chodit do našeho klubu.

Je takovým pravidlem klubu Amplion, že každý řečník, který přednese svůj první proslov tzv. otvírák, dostane symbolicky otvírák. Naneštěstí otvíráky došly a nikdo další nedokoupil, takže Lukáš Stejskal svůj otvírák nedostal, ale nemusí věšet hlavu, neboť chyba bude napravena a dostane ho příště, jak bylo slíbeno.

Ústava Tostmasters

Třetí řečník přednesl svůj vzdělávací proslov, který trval 16 minut, o ústavě Toastmasters. Mnoho členů netuší, že Toastmasters mají svoji ústavu. Řečník přednesl pouze první část tohoto proslovu, druhá nás čeká o 14 dní později.

Co Pavel Farský nezmínil, a co málokdo i ví, je, že klub Amplion má svou hymnu, kterou jsme zazpívali na rezidenčním víkendu Toastmasters v roce 2013.

Drobná práce

Ještě minutu před začátkem to vypadalo, že čtvrtý proslov tentokrát nebude, nakonec si ho vzala Anežka Nováková. Přednesla svůj soutěžní proslov, který přednášela nejen na soutěži, ale už i jednou u nás v klubu.

Mluvila o výroku amerického prezidenta George Washington: „Neptejte se, co pro vás může vaše země udělat, ale ptejte se, co pro vaši zemi můžete udělat vy.“ Podobný výrok pronesl prý i první český prezident T. G. Masaryk.

Řečnice mluvila i o třech ženách, které pro lidi udělaly hodně. Jednou z nich byla i Milada Horáková, která za svou odvahu zaplatila životem.

Následně se zamyslela nad tím, co obyčejný člověk, jako je ona sama, může pro lidi udělat. Co takhle pomoci lidem s komunikací? Nebo pomoci nějakému hnutí? A v čem jsme dobří my? Co mi můžeme pro naše okolí, pro lidi, pro svět udělat?

Improvizace

Je pěkné, když si hlavní moderátor může oddychnout a přenechat pódium moderátorovi improvizací, kterým byl tentokrát Petr Pelčík. Ujal se toho náležitě, je vidět, že je velmi zkušeným řečníkem. Z minulého setkání se nechal inspirovat tehdejší moderátorkou improvizací Dominikou Radanou Morkovinovou a také si přinesl tašku. A nejen jednu, ale rovnou dvě. Jednu plnou a jednu prázdnou.

První polovina řečníků si měla vybrat jednu věc z první tašky a přendat ji do druhé tašky tak, aby nešlo poznat, co to je, a pak nám o tom říci. Druhá polovina měla dělat to samé, ale v opačném pořadí. My pak měli hádat, co to bylo.

Navštívil nás i host z klubu z Linze z Rakouska. Sice nerozuměl česky, ale alespoň nasával atmosféru našeho klubu a zúčastnil se jedné z improvizací a poprvé tak v našem klubu zazněla angličtina.

Další role

Pěkné na setkání je to, že každý řečník je ohodnocen, dostane se mu rad, co zlepšit a na čem dále zapracovat, i pochvaly, co udělal dobře, což podporuje další zlepšování se. Ohodnoceny byly jak připravené řeči, tak i improvizované. V samém závěru pak byly hodnoceny i zbylé role.

Následovala i role moderátor kvízu, kdy jsme mohli vyzkoušet paměť. Jednou z otázek bylo i to, kdo z řečníků měl červenou košili. V sále bylo chvíli ticho, než někdo zmínil mě. Pravda, měl jsem přes ni sáčko, i tak mě překvapilo, že nikdo odpověď okamžitě nevyhrkl.

Časoměřič, který o sobě prohlásil, že neumí měřit čas, protože nenosí hodinky, svou práci i přesto odvedl dobře a informoval nás, kdo přetáhl, kdo se vešel do časového limitu a kdo ho naopak nevyužil.

Vyhodnocení

Nejlepším improvizátorem tohoto setkání byl zvolen Milan Poláček a nejlepším hodnotitelem byl vybrán David Talacko.

Setkání se povedlo. Jsem rád, že jsem si mohl zkusit roli moderátora, byť jsem sem tam něco pozapomněl. Příště to bude jistě lepší.

Biblická kniha Jozue líčí, jak Izraelité, poté co odešli z Egypta a putovali 40 let sinajskou pouští, pod vedením vojevůdce Jozua dobývají zemi, již jim zaslíbil jejich bůh. Kniha Jozue líčí, jak po překročení řeky Jordán Izraelité dobývají nejprve město Jericho, město Aj a další kanaánská města a postupně si podmanují celou zaslíbenou zemi. Stalo se to však opravdu tak? Existuje pro to nějaký důkaz?

Neexistující opevněná města

Prvním městem, které Jozue dobyl, bylo město Jericho. V té době však Jericho neexistovalo. K jeho zničení došlo již v roce 1550 př. n. l. Řada výzkumů ukázala, že příčinou postupného, nikoliv náhlého, zborcení hradeb byla série zemětřesení. Jihovýchodní strana hradeb se dokonale kryje s průběhem aktivního geologického zlomu.

Dalším městem, které Izraelci dobyli, bylo město Aj (překlad znamená trosky, nebo rozvaliny). Podle archeologických průzkumů však město mezi lety 2000 a 1200 př. n. l. nebylo obýváno a bylo pouhými opuštěnými ruinami.

Gibeóňané

Gibeóňané žádali Jozua o ochranu. Archeologický průzkum z místa Gibeon ukázal, že místo v tuto dobu nebylo obýváno. Průzkum tří dalších gibeónských měst prokázal, že ani tato místa nebyla v tuto dobu obývána. To samé platí i o jiných městech, která se objevují v příběhu o dobytí Kanaánu a také o souhrnném seznamu kanaánských králů. Mezi nimi najdeme také Arad a Chešbón, o nichž je zmínka v článku o odchodu Izraelitů z Egypta.

Jak postupoval archeologický průzkum Palestiny, stále více se ukazovalo, že skutečnost byla jiná, než jak ji líčí Bible. U stále většího počtu míst se zjišťovalo, že docházelo k postupnému úpadku a vysídlování. Ve stavební architektuře je patrný postupný vývoj. Nic nenasvědčuje tomu, že by vývoj Palestiny byl přerušen nějakým plošným vojenským zásahem.

Dobové pozadí

Palestina byla pod egyptskou vládou do konce poloviny 12. století př. n. l. V lokalitách Gaza, Yaffo a Beit She’an byla egyptská administrativní centra. Egyptské památky byly objeveny na mnoha místech kolem řeky Jordán. Ani geopolitické situaci tehdejší doby tedy biblický popis neodpovídá. O silné egyptské přítomnosti v Palestině však Bible mlčí, jako by o ní nevěděla.

Z této doby (kdy měl být Kanaán již osídlen Izraelci a mělo trvat období soudců) máme též k dispozici dokumenty zásadního významu, jakými jsou dopisy z El-Amarna, v akkadštině psané listy různých knížat nebo pánů Sýrie – Palestiny a faraónů Amenophise III., Achnatona, Sumencharema a Tutanchamóna. V této době byla Palestina a jižní Sýrie egyptským protektorátem a malí králové této oblasti se považovali za faraonovy vazaly, což jim nebránilo v tom, aby mezi sebou nebojovali ve snaze rozšířit svou moc. Dnes známe jména králů několika městských států v Palestině: Labajú v Sichemu, Abdi-Héba v Jeruzalémě, Milkilu v Gezeru. Aby mohli vést lépe své vnitřní boje, neváhali tito drobní králové uzavírat společenství s tzv. chapiru.

Další informace o dobovém pozadí lze nalézt v článku o odchodu Izraelitů z Egypta.

Závěr

Vše nasvědčuje tomu, že k žádnému dobytí Kanaánu nedošlo, naopak že předkové Izraelitů přišli z horských oblastí a spolu s lidmi obývajícími Kanaán vytvořili obyvatelstvo nazývané Izrael. Pokud někdo z Egypta do Kanaánu dorazil, tak to byla pouze malá skupinka lidí, která si sebou přinesla kult vzývající boha Jahva.

Včera naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo derby s SK Uhelné sklady Praha D, které tvoří převážně ženy. Hrál se odložený zápas doma na Zvonu v Košířích. Ani jedno družstvo tedy nemělo výhodu domácího prostředí, naše družstvo však bylo v nevýhodě, neboť hostilo druhé družstvo, které tak mohlo vybírat, koho z jejich hráčů nasadí proti kterému našemu hráči, čehož ani příliš nevyužili.

Skvělý začátek

Jako první od nás, stejně jako o den dříve, nastoupil náš kapitán, dlouholetý hráč, kterému se dařilo ještě mnohem lépe než předchozí den. Jen tři kuželky ho dělily od jeho letošního osobního rekordu, jenž je zároveň i letošním rekordem za celé SK Uhelné sklady. Soupeři se naopak příliš nedařilo a trápil se. První dva body putovaly k nám a získali jsme náskok neuvěřitelných 120 kuželek. Co více si do začátku přát.

Přetahování

Ve druhé dvojici proti sobě nastoupily dvě ženy. Naší hráčce, jež hraje již dlouhou řadu let, se tentokrát vůbec nedařilo. Naopak soupeřka předvedla, že je v dobré formě, a zahrála opravdu pěkné číslo a podařilo se jí náš náskok snížit téměř o polovinu na 67 kuželek.

Ve třetí dvojici proti sobě opět nastoupily dvě ženy. Naší hráčce hrající teprve druhou sezónu se dařilo a podařilo se jí zvítězit a získat našemu družstvu další dva cenné body. Náš náskok se opět lehce zvýšil a činil 80 kuželek.

Velký náskok

Jako čtvrtý nastoupil náš dobrý hráč proti soupeřce, které se vůbec nedařilo a jež se tak stala čulibrkem svého družstva. Našemu hráči se naopak dařilo, zvítězil s velkým náskokem, čímž nás dostal do vedení o 153 kuželek, a připsal nám další dva cenné body. Nyní již stačilo k vítězství pouze udržet náskok. Nerozhodovalo, zda zbylí dva hráči vyhrají či prohrají, rozhodovalo konečné číslo.

Dramatické snižování náskoku

Jako pátý nastoupil náš letošní nováček, u něhož se nedá ještě odhadovat, jak zahraje. Proti němu nastoupil kapitán soupeřů, který hraje opravdu velmi dobře, takže se nedalo čekat, že náš hráč vyhraje. Přesto se našemu hráči ze začátku dařilo držet krok. Soupeři se ze začátku příliš nedařilo, pak se ale prudce zlepšil a začal našemu hráči utíkat. Náš náskok byl sice vysoký, přesto se dramaticky začal snižovat a snížil se na polovinu ze 153 na 76 kuželek. Stále se tedy dalo pomýšlet na vítězství.

Jako poslední nastoupil náš hráč, který začal hrát po více jak čtvrt století a příliš toho zatím nenahrál. Navíc se vrátil po třech týdnech z lázní, takže ani nebyl trénován a ve formě. Bylo potřeba, aby neprohrál o více jak 75 kuželek, pokud jsme chtěli zvítězit. Soupeřka hned ze začátku nasadila vysoké tempo, ale hrála nevyrovnaně. Našemu hráči se vůbec nedařilo v dorážce a soupeřka začala zvyšovat náskok, který při výměně drah v polovině činil 37 kuželek, což byla téměř polovina našeho náskoku. Zápas se tím dramatizoval, pokud by soupeřka udržela tempo, a ještě lehce ho zvýšila, a našemu hráči se stále nedařilo, vítězství by bylo ohroženo. Našemu hráči se však po prohození drah dařilo o dost lépe a na soupeřku ztratil už jen dalších 7 kuželek.

Zvítězili jsme jen díky náskoku 32 kuželek. Nakonec k vítězství hodně pomohl skvělý výkon našeho kapitána, který se opravdu vytáhl.

Zhodnocení

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Tento zápas byl odložený a tudíž bylo velkou výhodou, že jsme tuto výhodu využili a získali po včerejších dvou bodech tento týden další dva body. Za tento týden si připisujeme tedy rovnou čtyři body a po tomto týdnu máme čtvrté místo od konce jisté a je tu možnost poskočit i o místo výše. Ještě úplně zachráněni od sestupu nejsme, ale je již vysoce nepravděpodobný.

Naopak družstvo, s nímž jsme tento zápas odehráli, má sestup téměř jistý. Jsou na posledním místě a po tomto týdnu tam zůstanou. Nepodařilo se jim získat ani jeden bod. Ani z odloženého zápasu s námi, ani ze zápasu, co odehráli o den dříve.

Tabulka výsledků zápasu:

Včerejší zápas mezi naším družstvem SK Uhelné sklady Praha E a TJ Sokol Praha Vršovice D jsme odehráli doma na Zvonu v Košířích. Měli jsme výhodu domácího prostředí, protihráči však měli výhodu výběru koho kdy proti nám nasadit, což také s rozmyslem dělali, neboť si dopředu zjistili, kdo jak od nás hraje, a podle toho vybírali a taktizovali, přesto vítězné body putovaly k nám.

Pěkný začátek

Jako první od nás nastoupil náš kapitán, dlouholetý hráč, který hraje velmi dobře, a také to i v tomto zápase předvedl, když zahrál ze všech hráčů nejlépe, a svého protihráče, kterému se vůbec nedařilo a skončil jako čulibrk celého zápasu, přehodil o 81 kuželek, čímž nám získal velký náskok hned na začátek.

Druhá dvojice byla velmi vyrovnaná. Ze začátku naše hráčka prohrávala, ale následně začala postupně svého protihráče dotahovat, což se jí nakonec nepodařilo, ale výsledek skončil jen těsně, čímž nám udržela pěkný náskok získaný naším prvním hráčem. Vedli jsme o 76 kuželek.

Jako třetí od nás šel hrát náš letošní nováček, který kdysi kuželky hrával a nyní se k nim vrátil, díky čemuž se rychle zlepšuje. Předvedl pěknou hru, na vítězství to však nestačilo. Protihráči na něj nasadili svého nejlepšího hráče, což se z jejich strany ukázalo jako rozumná volba. Náš náskok v kuželkách se však příliš nesnížil a činil 53 kuželek.

Nejslabší článek

Jako čtvrtý jsem nastoupil já. Začátek se mi neuvěřitelně vydařil a soupeřku jsem tak vyvedl z míry. Začala být nervózní a nadávat na špatné dráhy. Na druhé dráze se mi však vůbec nedařilo. Hlavní problém spočíval v hlavě. Po neuvěřitelném začátku jsem si přestal hlídat techniku, zrychlil hru a přestal se koncentrovat. Uvědomil jsem si to pozdě a již nebyl schopen svou chybu napravit, což se mi stalo osudným. Naštěstí náš náskok se opět příliš nesnížil a klesl pouze na 34 kuželek. Zápas se však zdramatizoval, a pokud jsme chtěli pomýšlet na vítězství, museli oba naši další hráči vyhrát, pokud by jeden z nich prohrál, bojovali bychom alespoň o remízu a rozhodovalo by pouze to, zda bychom udrželi náskok v počtu sražených kuželek alespoň o jednu.

Dramatický závěr

Jako pátý nastoupil náš hráč, který hraje kuželky roky a umí to. Trápil se, nedařilo se mu tak, jak by si představoval. Protihráč se však také trápil a byl často na středu. Oba hráči tak po celou dobu byli vyrovnaní a připravili nám tak dramatickou a napínavou hru. Náš hráč nakonec s náskokem pěti kuželek zvítězil a mi tak stále mohli pomýšlet na vítězství.

Jako poslední nastoupil náš nejlepší hráč dle žebříčku, bylo na něm však, aby zvítězil a tím nám zajistil vítězství. Díky náskoku 41 kuželek byla alespoň remíza víceméně jistá, neboť se dalo čekat, že o tolik a více neprohraje. Náš hráč byl vůči protihráčce v nevýhodě, neboť měl lehce poraněnou nohu, díky čemuž se mu nedařilo tak, jak si představoval. Poslední dvojice byla velmi vyrovnaná. Až do předposledního hodu byla hra velmi napínavá a dramatická. Náš hráč si udržoval velmi těsný náskok a rozhodoval opravdu každý hod. V samém závěru protihráčka získala velmi těsnou převahu, nepodařil se jí však předposlední hod, kdy sestavu nedorazila a ujela na kuželku, díky čemuž těsně prohrála. Kdyby se jí bývalo povedlo sestavu dorazit, vítězství by měla téměř jisté. Je vidět, že leckdy rozhodují o vítězství opravdu kuželky a milimetry. Zvítězili jsme tak nakonec díky náskoku 45 kuželek, jinak hra byla velmi vyrovnaná.

Zhodnocení

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Po předchozím týdnu jsme čtvrtí od konce, tedy na jedenácté příčce. Nyní jsme si připsali další dva body. Na páté místo od konce to není, družstvo před námi má tříbodový náskok, přesto by nám to mohlo pomoci se udržet na čtvrtém místě od konce, pokud SK Rapid Praha B neuhraje také dva body, čímž by nás přeskočili.

Na naší straně je však ještě jedna výhoda, hrajeme dnes odložený zápas derby s SK Uhelné sklady Praha D, kteří jsou poslední. Jak jsem se dověděl, včera prohráli a cenné dva body na rozdíl od nás si nepřipsali. Máme tak před nimi již čtyřbodový náskok. Zápas proto bude velmi dramatický, protože se budou snažit více než kdy jindy. Jim sestup silně hrozí a budou bojovat o každý bod, aby nesestupovali. Pokud i dnes vyhrajeme, získáme tak další cenné body a pomůže nám to v postupu v žebříčku či minimálně zajistí, že v něm neklesneme. Ostatní družstva hrají pouze jeden zápas tento týden. Držte nám palce.

Tabulka výsledků zápasu:

Dneska ráno, když mi zazvonil budík, jsem myslel, že budu vraždit. První, co mě napadlo, bylo to, že toho člověka, který vymyslel časový posun o hodinu, pověsím za koule do průvanu. Hned mě také napadlo, že ten člověk již jistě nežije a nejspíš nesešel přirozenou smrtí. Poté, aby to nebylo málo, jsem zjistil, že jsem nevstal o hodinu dříve, ale o celé dvě hodiny. Nějak jsem se v tom cestování časem zamotal.

Kdo to byl

Jal jsem se proto zjišťovat, komu že to děkujeme za tento idiotský nápad. Dopátrat toho netvora se mi však nepodařilo.

Benjamin Franklin napsal roku 1784 do časopisu Journal of Paris, že by lidé měli vstávat a chodit spát dříve, aby lépe využili čas. Možná to bylo i tím, že Francouzi jsou známi tím, že rádi ráno vyspávají. Nemyslel to ale tak, že by se to zavedlo zákonem, jako se tomu děje dnes, ale aby to lidi dělali sami od sebe.

Londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight poprvé vážně navrhl zavedení letního času, podařilo se mu však přesvědčit pouze jednoho britského poslance, návrh tak vzal za své.

Koho tedy pověsit za koule do průvanu? Jediné jméno, které se mi podařilo dopátrat je William Willett, jenže tomu se návrh prosadit nepodařilo. I když kdoví, jestli si z něj v 1. světové válce představitelé států, kde letní čas zavedli, třeba přeci jen příklad nevzali.

Až teprve roku 1916 byl totiž poprvé zaveden letní čas v řadě evropských států, mimo jiné i v Rakousko-Uhersku, jehož součástí jsme v té době byli. Po 1. světové válce však byl zrušen a u nás znovu zaveden Němci za 2. světové války. Od začátku padesátých let jsme měli klid, než v roce 1979 začalo každoroční měnění času na letní čas, který platil a platí od poslední neděle v březnu, a zpět na standardní čas, někdy mylně nazývaný zimní čas, na nějž se přecházelo poslední neděli v září a od roku 1996 se přechází již dle Evropské unie poslední neděli v říjnu.

Příklad pro nás

Přechod na letní čas a zpět byl donedávna používán ve většině částí světa. Výjimkou byla rovníková Afrika a pár dalších států kolem rovníku. V poslední době však mnoho států zrušilo měnění času a zůstalo pouze u jednoho. Rusko posunulo naposledy čas 27. března 2011 o hodinu dopředu a už u něj zůstalo. Rusko tedy nezůstalo na standardním čase, ale na letním, tedy na tom, kdy je déle vidět. Stejný krok učinilo například Bělorusko a rok později Arménie. V roce 2011 se také přestal měnit čas v Číně. Čas se již nemění ani v Indii, velké části Jižní Ameriky a velké části Austrálie.

Čas se tak mění v Evropské unii a státech, jež do ní chtějí vstoupit, severní Americe a několika málo dalších státech. Následujme příklad států, kde již platí pouze jeden čas! Osobně se přikláním k tomu zůstat již na letním čase, kdy je déle vidět.

Proč?

Důvodem k zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie, kvůli tomu, že večer je déle vidět. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž však v minulých letech opakovaně řekl, že úspora elektrické energie je zanedbatelná a nečiní ani půl procenta.

Změna času naopak přináší řadu nevýhod, jako je rozhození biorytmů obyvatel státu, kde k ní dochází. Trvá prý kolem týdne, než se lidský organizmus opět srovná. Bezprostředně po změně času také dochází více k nehodám a úrazům. A nastávají i problémy ve veřejné dopravě. Přechod z letního času zpět také způsobuje absurdní situace, kdy určitá událost může vypadat, jako by skončila dříve než začala.

Andrej Panin z fakulty geografie Moskevské státní univerzity se vyjádřil na webu Ruské geografické společnosti: „Víc výhod přináší hodina světla večer než hodina světla ráno. Proto je pro dnešní, zejména městskou společnost výhodnější, aby byly hodinky o ony dvě hodiny napřed proti slunečním (standardnímu) času. Za světla se dá lépe pracovat i trávit volný čas a přes den se také více jezdí autem, z hlediska bezpečnosti je lepší jezdit za světla.“

Závěr

Byla doba, naneštěstí příliš dlouhá, kdy jsme vše přebírali ze Sovětského svazu. Přebírali jsme mnoho špatného a to nejhorší, co jsme mohli přebrat, byl komunismus. Teď, když bychom z Ruska mohli přebrat konečně něco dobrého, tak jsme součástí Evropské unie a sami si to opět nemůžeme odhlasovat, ale musíme v tomto být zajedno pro změnu s Bruselem. A jak řekla moje ruštinářka Ruska, tak zatímco v Rusku Putin řekl, že zůstávají na letním čase a již na něm zůstali, u nás bude trvat roky, než návrh o zrušení měnění času projde všemi rozhodovacími úrovněmi Evropské unie. Nevěřím tedy, že bychom se u nás v brzké době dočkali, že budeme po celý rok na jednom čase. Za rok tedy s největší pravděpodobností budu nadávat zas.

Včerejší zápas mezi naším družstvem SK Uhelné sklady Praha E a Sokol Admira Kobylisy C jsme odehráli v Kobylisích. Protihráči měli výhodu domácího prostředí, kterou využili a proměnili v body.

Jako první nastoupila naše hráčka, která hraje teprve druhou sezónu. Jak se jí v předchozím zápase dařilo, tentokrát tomu bylo přesně naopak a na obou drahách se trápila a nakonec, byť těsně, skončila jako čulibrk. Domácímu hráči se naopak dařilo a nahrál 65 kuželek navíc.

V druhé dvojici proti sobě stanuly dvě ženy. Soupeřka měla méně zkušeností než naše hráčka, přesto byla schopna s naší hráčkou, které se oproti minule dařilo, držet krok. Naše hráčka nakonec zvítězila o rovných deset kuželek, čímž snížila nepatrně náskok soupeřícího družstva a připsala nám první dva body.

Jako třetí nastoupil náš kapitán, kterému se dařilo a nakonec z našeho mužstva zahrál nejlepší výkon. Jen o jednu kuželku nepokořil čtyřstovku. Proti němu stanul nejslabší soupeř tohoto zápasu, díky čemuž se našemu hráči podařilo stáhnout náskok soupeřů na pouhou jednu kuželku a připsal našemu družstvu další dva body a nakonec i poslední, jak se ukázalo později.

Jako čtvrtý hráč jsem nastoupil já. Prvních několik hodů jsem se soupeřem držel krok, pak se mi přestalo dařit a soupeř již jen zvyšoval svůj náskok. Na dvojce jsem se vyloženě trápil a výsledek byl nic moc. Na jedničce se mi dařilo lépe a výsledek byl dobrý, celkově jsem však unikl tomu, abych se stal čulibrkem o pouhé tři kuželky a to díky povedenému závěru, kdy jsem dvakrát za sebou trefil a ani jednou v závěru neujel. Také bych chtěl poděkovat Daně, která mně přes sklo posunky ukazovala chyby, které dělám a na co se soustředit, i díky čemuž na druhé dráze (jedničce) došlo ke zlepšení. Náskok soupeřů, který náš předchozí hráč stáhl, jsem tak téměř beze zbytku prohrál já.

Jako pátí proti sobě nastoupili hráči s rýmujícími se a stejně dlouhými příjmeními. Soupeř vůbec nehrál kuželkářským stylem, ale stylem bowlingovým. Zda předtím hrával bowling, netuším. Dost se mu dařilo a stal se nejlepším hráčem celého zápasu. Naopak našemu hráči se vůbec nedařilo a prohrál o 72 kuželek, čímž se náskok soupeřů zvýšil o tolik (123 kuželek), že už šance na zvrácení výsledku zápasu byla téměř nemožné. A to i vzhledem k tomu, že jako poslední nastoupil náš nejnovější přírůstek do družstva.

Náš poslední hráč se také trápil, na dvojce se mu vůbec nedařilo. Naštěstí se mu podařily na jedničce alespoň plné, kdy zahrál opravdu pěkné číslo. Soupeř však byl zdatný déle hrající hráč a jejich náskok tak zvýšil na konečných 164.

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Předchozím zápasem jsme se dostali z předposledního místa na čtvrté místo od konce, avšak konec tabulky je velmi těsný a rozhoduje každý bod. Soupeřovo družstvo je o příčku nad námi a tyto dva body jim od sestupu jistě pomůžou. Sestupovat budou poslední dvě družstva. Nás tento týden nejspíš opět někdo přeskočí, protože z tohoto zápasu si neodnášíme žádný bod.

Příští týden naštěstí hrajeme rovnou dva zápasy, tedy větší šance na body. Oba zápasy hrajeme doma, jen v prvním zápase však budeme mít výhodu domácího prostředí. Druhý zápas je odložený a jedná se o derby, tedy budeme hrát s naším Déčkem, kteří jsou poslední v tabulce a budou bojovat o záchranu zuby nehty.

A na závěr bych si chtěl postěžovat na chování svých spoluhráčů – během toho, co jsem hrál, se domlouvali, že mi ustřihnou culík. Po zápase jsem se však nedal.

Tabulka výsledků zápasu:

Mnoho se teď mluvilo o Ukrajině a o připojení Krymu k Rusku. V Čechách je mnoho nesouhlasných názorů, čemuž se ani nelze divit, vzhledem ke zkušenostem z minulosti se Sovětským svazem. Moje babička dodnes nemůže Němcům zapomenout první i druhou světovou válkou a dodnes je nemá ráda a nevěří jim. U mých rodičů je tomu již jinak a já na Němce už koukám úplně jinýma očima. Generace mých rodičů zase nenávidí Rusy. Za komunismus a rok 1968. Jenže dnešní Rusové jsou jiní, stejně jako jsou jiní dnešní Němci.

Vzhledem k debatám, co jsem na toto téma vedl, jsem se rozhodl sepsat svůj komentář k této situaci a vyjádřit tak svůj názor na věc.

Referendum

Výsledky na Krymu možná někoho překvapily, daly se však očekávat. Vzhledem k tomu, že na Krymu žije ruská většina (nikoli menšina) a Tataři se rozhodli referendum bojkotovat tím, že se ho nezúčastnili, byť ne všichni, a zbytek obyvatel víceméně sympatizuje s Ruskem. Většina obyvatel se navíc za Rusy považuje a dokonce mnozí mají již delší čas i ruské občanství.

Neoficiální referendum začalo i ve stejný den, kdy bylo referendum na Krymu, v Benátsku. To trvalo až do pátku. I přesto, že šlo o neoficiální referendum, zúčastnily se ho tři čtvrtiny oprávněných voličů Benátska  a 89% z nich hlasovalo pro odtržení od Itálie a vytvoření samostatného státu. To by v Itálii nikdo nečekal a výsledek byl naprosto překvapující. A na základě toho chtějí podnikat další kroky pro odtržení.

I z tohoto důvodu ani nevidím nic překvapujícího na výsledku referenda na Krymu.

K referendu o odtržení má dojít na podzim i ve Skotsku ve Velké Británii, která tomu nikterak není nakloněna, poněvadž problémy se severním Irskem přetrvávají. V tu dobu má probíhat i referendum o odtržení v Katalánsku  ve Španělsku, kde jsou šance pro odtržení mnohem vyšší.

Stejně tak jsou snahy i ve Vlámsku v Belgii pro vytvoření samostatného státu, které sahají až k počátkům vzniku Belgie. Pokud by k tomu došlo, frankofonní Valonsko by se snažilo stát součástí Francie. Stejně tak jako nevydržel společný stát Čechů a Slováků a došlo k rozpadu na dvě republiky. A to samé i v bývalé Jugoslávii.

Historie

Krym se stal součástí Ruska za carevny Kateřiny Veliké  roku 1783. Předtím Krym ovládal Krymský chanát, kdy Tataři v období od 15. do 18. století odvlekli do otroctví až tři milióny lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. Téhož roku, kdy se stal Krym ruskou součástí, došlo k založení města Sevastopol a byl zde vytvořen vojenský přístav.

Dále byla v letech 1853 až 1856 na poloostrově vedena Krymská válka  mezi Ruskem a koalicí, kterou tvořily Spojené království, Francie, Osmanská říše a Království Sardinie. Rusové si Krym udrželi.

V průběhu ruské občanské války, která proběhla v letech 1918 až 1925, byl Krym střediskem protibolševických sil (stále však byl ruský), než byl v roce 1920 dobyt Rudou armádou. A 18. října 1921 byl připojen k Ruské sovětské federativní socialistické republice.

Kniha Ostrov Krym, kterou roku 1979 napsal ruský autor Vasilij Aksjonov, a která byla v SSSR zakázána cenzurou, je z žánru alternativní historie. V knize nedošlo k dobytí Krymu Rudou armádou a z Krymu se stal samostatný stát a SSSR spíše připomínal moderní Rusko než komunistické SSSR. Vlivný krymský politik snil o připojení Krymu k historické vlasti a na základě domluvy zahájila sovětská armáda akci na připojení Krymu k Rusku. Na Krymu propukla krvavá válka – to se naštěstí v našem světě nestalo a k připojení došlo referendem a bez prolití krve.

19. února 1954 byl z iniciativy Chruščova, který se narodil v Kalinovce u ukrajinských hranic, Krym vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR. To se stalo u příležitosti třístého výročí příklonu Ukrajiny k Ruské říši. I nadále však byl Krym pod vládou Moskvy a pro běžné lidi se prakticky nic nezměnilo.

Díky tomu však vyvstaly problémy v roce 1991 po rozpadu SSSR, kdy Krym zůstal součástí Ukrajiny, i přesto, že většina obyvatel si přála stát se opět součástí Ruska. Ukrajina Krymu na základě toho a referenda 12. února 1991 přiznala vysokou míru autonomie, díky čemuž si Krym zachoval část suverenity. Toto se stalo součástí ukrajinské ústavy z roku 1992. I přesto na Krymu i nadále přetrvávaly separatistické tendence. S každou další ukrajinskou ústavou byla autonomie Krymu snižována a rostlo napětí a separatistické tendence sílily. To a to, že nyní Ukrajina chtěla ruštinu na Ukrajině omezit, nakonec vedlo k tomu, že Krym vyhlásil referendum, v němž lidé měli hlasovat mezi tím, zda se chtějí stát součástí Ruska, nebo zda chtějí být i nadále součástí Ukrajiny, ale za původních podmínek z první ukrajinské ústavy, která přiznávala Krymu velká autonomní práva.

Nyní je již rozhodnuto a Krym je součástí Ruska, Ukrajina vyklízí pozice a smiřuje se s tím, ostatní mohou protestovat, ale to je asi jediné, co s tím nadělají.

Srovnání se Sudety

Mnoho lidí situaci na Krymu srovnávalo se Sudety v Čechách. Toto srovnání však silně kulhá, neboť Sudety vždy byly součástí českého území a nikdy německého. Naopak Krym byl dlouhá desetiletí součástí Ruska a pod Ukrajinu byl pouze přičleněn v rámci SSSR. Separatismus byl na Krymu od samého počátku vzniku samostatné Ukrajiny.

Stejně tak Krym nelze srovnávat ani s Kosovem. Kosovo bylo po dlouhá staletí součástí Srbska, stejně tak jako Sudety součástí Čech. Na území Kosova postupně přicházeli Albánci, stejně jako do Sudet přicházeli Němci. Srbové se s odtržením Kosova nesmířili dodnes, stejně jako my Češi se nesmířili s odtržením Sudet. My Češi nakonec vyřešili otázku Sudet vysídlením Němců, Srbové o Kosovo přišli.

Ve světě se měří dvojím metrem. Kosovo, které mělo mnohem menší právo na samostatnost, se stalo samostatné za podpory mnoha států, kdežto Krym na zvolenou cestu právo nemá? V Kosovu je druhá největší vojenská základna USA v Evropě, navíc ji mají na neomezeně dlouhou dobu a bezplatně. Naopak Krym je základnou ruské černomořské flotily více jak dvě století.

Záruky

Hodně se mluví o tom, že Rusko dalo Ukrajině záruky na její územní celistvost výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. Záruky však dalo i NATO při rozpadu východního bloku Gorbačovovi , který byl prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR, že se nerozšíří dále na východ a nepřiblíží ruským hranicím. Což ani náhodou NATO nedodrželo a Rusko se nyní cítí ohroženo.

Nacionalismus na Ukrajině

Mnohá česká média bagatelizovala problém s nacionalismem na Ukrajině, mnohdy jsem slyšel i názor, že je to výmysl ruských médií. Zajímavé je, že před několika lety se i u nás v tisku psalo o případech, kdy v Kyjevě lidi vyhodili z MHD člověka jen proto, že mluvil rusky a ne ukrajinsky a na chodníku ho surově zkopali. Tenkrát se o nacionalismu na Ukrajině u nás psalo. V Kyjevě se překládaly názvy ulic i stanic do ukrajinštiny a všechny nápisy ve městě se měnily na ukrajinské.

Když jsem v roce 2008 letěl pracovně do Kyjeva, o nacionalismu na Ukrajině jsem věděl z českého tisku. Pobýval jsem tam dva měsíce a líbilo se mi tam, hlavně ženy – kam se na ně Češky hrabou.

Nacionalismus jsem v Kyjevě viděl přímo v kanceláři, kde jsem pracoval. V kanceláři s námi dělal místní Ukrajinec a dočasně jako externisté i dva programátoři z východní části Ukrajiny, kteří mluvili rusky. Místní Ukrajinec pln nenávisti na ně křičel, že jim nerozumí, že jsou Ukrajinci, ať na něj mluví Ukrajinsky. To je to samé, jako kdybych já křičel na Slováka za Československa, co by přijel dočasně externě pracovat do Prahy, ať na mě mluví Česky, že mu nerozumím. Tenkrát mě to dost překvapilo a východním a jižním oblastem, kde se mluví převážně rusky, se nedivím, že se chtějí trhnout. Separatismus těchto oblastí trvá již řadu let, dokonce se dá například v Oděse sehnat novorossijský pas, tedy pas neexistujícího státu. Existují i hranice, kde by se měl nacházet. Kdysi na tomto území stát Новороссия (Novorossija) existoval a nikdy k Ukrajině nepatřil.

Demokracie

Co dosud nechápu je to, že může mít vůbec stávající ukrajinská vláda podporu v zahraničí. Převratem byla svržena demokraticky zvolená vláda a prezident, kteří vzešli z voleb. Přitom, než došlo k převratu Janukovyč se domluvil, že na Ukrajině na jaře proběhnou předčasné volby. Proč nemohli počkat do voleb? Proč převrat? A jak je možné, že dočasná popřevratová nikým nezvolená vláda může podepsat asociační dohodu s EU? To se s podpisem nedá počkat na vládu, která vzejde z nových voleb? Ve světle tohoto pak nechápu, co je nedemokratického na referendu na Krymu.

Pokud člověk něco řekne na podporu Ruska, je hned nazýván komunistou a bolševikem. Tu souvislost nechápu, ti lidé očividně nebyli v Rusku, kde je kapitalismus podstatně tvrdší než v EU či USA. Já sám jsem hodně pravicově orientovaný a jsem pro co nejméně regulovaný trh.

Vůči Rusku u nás stále existují předsudky. Když jsem v práci kolegovi, co byl v Rusku v osmdesátých letech, ukazoval fotky z Ruska, kde jsem byl před čtyřmi roky, pronesl, že to není to Rusko, co zná. Rusko je rozvíjející se ekonomika, ale je tam vidět, že se rozvíjí opravdu rychle, stejně tak se Rusko teprve učí demokracii a dělá v tom postupné kroky.

Závěr

Osobně si nemyslím, že by Rusko nesledovalo své zištné cíle, naopak jim jde určitě o jejich černomořskou základnu a získání Krymu je tak pro ně velmi výhodné. Využili jen situace, které by využil kterýkoli stát. Navíc bez boje. Jako nejlepší variantu bych Krym viděl jako samostatnou suverénní republiku. Ne jako součást Ruska, ne jako součást Ukrajiny, kam nikdy ve skutečnosti Krym nepatřil. Obyvatelé Krymu si však vybrali být součástí Ruska, tak jejich přání respektujme, mají na to právo.