Petr Mašek

Na podzim roku 2012 jsem poprvé začal hrát kuželky závodně. Popravdě, do té doby jsem netrénoval, prostě jsem si občas šel hodit se strejdou jen tak pro zábavu. Před letními prázdninami roku 2012, kdy jsem mnoho měsíců na kuželky ani nepomyslel, mě napadlo, co zajít se strejdou na kuželky. Místo toho mě zlanařil, abych od podzimu začal hrát Pražský přebor za Uhelné sklady C, kterému chyběli hráči.

První domácí zápas

V úterý 4.9. nadešel ten den, kdy jsem šel odehrát svůj první zápas, který se naštěstí hrál doma. Spíše více nervózní, nadopován vitamínem B, který má být na nervy, jsem dorazil na domácí kuželník.

Můj první zápas nedopadl zle. Soupeři se nedařilo a mi byli hodně vyrovnaní, což jsem až do skončení zápasu vůbec netušil, neboť jsem skóre vůbec nesledoval. Svůj první zápas jsem prohrál o pouhých 9 kuželek. Kdybych býval vyhrál, uhráli jsme remízu, takto jsme prohráli. Jenže kdyby nemá cenu řešit.

První zápas venku

Druhý zápas se hrál venku. Hrálo se ve Strašnicích. Nikdy jsem kuželky nehrál na cizím kuželníku. Navíc se jednalo o čtyřdráhu a na dalších dvou drahách hráli další dvě družstva.

Na tomto zápase jsem nebyl jediný nováček, za nás nastoupila i Dana Školová, která také začínala. Od soupeřů nebylo hezké, že se nám posmívali a říkali, co takové družstvo dělá v Pražském přeboru 2. Souhlasím, jako nováčci bychom správně měli začínat ve čtyřce, ale to bychom museli hrát za někoho jiného a naše družstvo by nemělo dost hráčů.

Když jsem nastoupil proti svému soupeři, oznámil jsem, že jsem nováček a hraji teprve podruhé. Šlo vidět, že ho to se slabým hráčem nebaví hrát.

Prvních pět hráčů nad námi zvítězilo a soupeři se těšili, jak nám dají kanára, proto je překvapilo, že náš dotahovák zahrál nadmíru dobře a zvítězil nad svým soupeřem a my tak unikli ostudnému kanárovi, kterému jsme úspěšně unikali celou sezónu a nezískali ani jednoho.

Mé vítězství

Až teprve v sedmém zápase se mi podařilo přehodit své první skóre (352) a to o rovných 30 kuželek (382), což nakonec bylo i moje nejlepší číslo celé sezóny. S tímto výsledkem jsem poprvé a také naposledy v letošní sezóně zvítězil nad svým soupeřem Josefem Císařem o 12 kuželek.

Z vítězství nad soupeřem jsem se samozřejmě radoval. Škoda jen, že naše hráčka Olga Brožová musela předčasně odstoupit na první dráze a neměl to kdo za ní dohrát, jinak jsme mohli pomýšlet na naše první vítězství.

Tomuto číslu jsem se opět přiblížil až v 25. zápase na Meteoru, kde jsem hodil 373, kdy jsem i přesto o 17 kuželek prohrál.

 Remíza

Po neustávajících prohrách se nám konečně na podzim v 10. zápase podařilo uhrát remízu. Sice pouze dva hráči z našeho družstva vyhráli nad svými soupeři, přesto jsme na celkové skóre zvítězili o 34 kuželek a to hlavně díky pěkným výsledkům Vládi Pýchy a Jirky Bendla. Měli jsme svůj první bod.

Další remíza na sebe nenechala dlouho čekat a v posledním zápase podzimní části jsme získali další bod. Tentokrát byla situace opačná, naše družstvo na celkové skóre prohrálo o 12 kuželek, ale čtyři naši hráči zvítězili na svými soupeři. Tentokrát první vítězství bylo opravdu na dosah, nakonec jsme dosáhli pouze na remízu. Tento zápas jsem jako jediný z celé sezóny nehrál.

Naše vítězství

Celé jaro nás stíhala jedna prohra za druhou, do posledního zápasu jsme vstupovali smíření s tím, že tuto sezónu zůstaneme bez výhry a doufali, že snad alespoň uhrajeme ještě třetí remízu. Jaké bylo naše překvapení, když jsme v posledním zápase zvítězili. Zvítězili jsme na celkové skóre o pouhých 16 kuželek. Tři naši hráči vyhráli nad svými soupeři a dvěma, z nichž jeden jsem byl já, prohráli nad svým soupeřem o pouhý bod. Vítězství tedy bylo opravdu zasloužené.

V kuželkářském zpravodaji to bylo zmíněno jako Nej… událost kola.

Nový hráč

Od 17. zápasu s námi začal hrát nový hráč – můj taťka. Začal to hrát opět po více jak čtvrt století. Dařilo se mu sice lépe než mně, ale ne tak, jak by si představoval. Přesto byl vítanou podporou družstva.

Mé výsledky

Svůj nejlepší výkon 382 za celou sezónu jsem podal na podzim v 7. zápase doma, abych hned v následujícím zápase zahrál svůj nejhorší domácí výkon sezóny 308. Na jaře jsem byl doma vyrovnanější, kdy jsem svůj nejhorší výkon 331 podal ve 26. zápase a nejlepší výkon 365 v 16. zápase.

Venku jsem byl vyrovnanější na podzim, kdy nejhorší výkon 312 jsem podal hned v 2. zápase (1. zápas, co se hrál venku) ve Strašnicích a nejlepší 341 v 5. zápase v Rudné. Naopak na jaře jsem byl venku naprosto nevyrovnaný. Svůj nejlepší výkon 373 jsme hodil ke konci v 25. zápase na Meteoru. Naopak nejhorší výkon 298 jsem hodil v 27. zápase na Konstruktivě, kdy jsem se jedinkrát tuto sezónu dostal pod tři sta, což pro mě byla potupa.

Výsledky družstva

Výsledky:

• výsledky zápasů 2012/2013
• celkové výsledky 2012/2013

Závěr

Naše družstvo skončilo na posledním (patnáctém) místě s získanými pouhými čtyřmi body. Na předposlední, také sestupující, družstvo, kterým shodou okolností bylo naše Déčko, nám sházelo 15 bodů a na první družstvo dokonce 39. Sestupovali jsme tedy z Pražského přeboru 2 do 3.

V únoru jsem na stránkách pražského kuželkářského svazu narazil na nabídku účasti na letní kuželkářské škole v Jihlavě. Za 3400 Kč byly slibovány plné čtyři dny tréninků na kuželně s novými čtyřmi drahami, také ubytování od středy do neděle, snídaně, obědy a večeře. A též další volnočasové aktivity, z nichž jsem nakonec využil saunování. Nabídce se nedalo odolat a tak jsem se ihned přihlásil, a nakonec toho rozhodně nelitoval.

Odjezd

Příjezd jsem plánoval ve středu 6. srpna na čtvrtou odpolední. Do práce ten den jsem nešel, čas před odjezdem jsem využil procházkou do lesa s Dastym, kde jsem s podivem zjistil, že má rád borůvky a může se po nich utlouct. A Dasty byl i důvodem, proč se mi odjet vůbec nechtělo, byť jsem původně byl hodně natěšen. Stýskalo se mi po něm, ale nakonec jsem byl rád, že jsem na kuželkářskou školu odjel.

Příjezd

Díky komplikaci na dálnici, z níž jsem naštěstí sjel a objel to, jsem dorazil lehce po čtvrté a hned následoval první zkušební trénink, kdy jsem byl sledován jak hraji. První otázka, kterou jsem dostal, než jsem šel házet, byla, zda jsem předtím dostatečně trénoval, že trénink bude fyzicky náročný a nebylo by to dobré na začátek přehnat. Přiznal jsem, že netrénoval. Důvodem byl Dasty, díky němuž jsem se na trénink od května nedostal. I přesto jsem odházel celou šedesátku s plus deseti hody na rozházení.

Po tréninku následovala večeře, ubytování na nově zrekonstruované studentské ubytovně, která byla opravdu pěkná, a hospoda, kde jsme se měli možnost více poznat. Celkem se sjelo 20 účastníků.

Natáčení

V osm byl sraz na kuželně, kde jsme se nasnídali a následně rozdělili do pěti skupin po čtyřech. Dostali jsme deset hodů na rozházení a následně jsme odehráli třicítku, při níž jsme byli každý několik hodů natáčeni, abychom viděli náš aktuální hrací styl. Za každým hrajícím účastníkem seděli další dva účastníci coby trenéři, kteří si měli dělat poznámky, co hráč dělá za chyby. Další skupina se rozcvičovala a ta, co zrovna odehrála, odpočívala.

Následně účastníci trenéři řekli, co si všimli za chyby na hráči, a pak nám každému bylo zpomaleně puštěno natočené video, kde bylo vše opravdu podrobně rozebráno.

Můj styl byl zhodnocen jako nekuželkářský. Mě nikdo nikdy při trénincích netrénoval, pouze mi občas někdo dal nějakou radu. Často se i lišili, a hlavně mi bylo říkáno, ať to házím přes střed a natahuji ruku a občas zaznělo, ať ji nekroutím a běhám rovně.

Bylo mi sděleno, že to celé překopeme. A to, že proč nevypustím kouli přes střed a nevytahuji ruku, je příčinou špatných kroků, kterých je příčinou už samotný nástup, díky němuž nesynchronizuji ruku s nohama, což je příčinou i toho, že neběhám rovně. Zkrátka a dobře prý na mě bylo vidět, že se trénuji sám a nikdo zkušený za mnou nesedí.

Technika

Odpolední trénink začal upravením techniky účastníků, u mě jejím totálním překopáním.

Při nástupu jsem byl narovnán. Ruku s koulí jsem spustil k tělu. Přesně mi bylo odměřeno místo, odkud jsem se měl rozebíhat. Už samotný nástup tedy najednou vypadal zcela jinak.

Následoval menší krok, při němž ruka s koulí dělala synchronizovaně pohyb dopředu. Při došlapu se koule zastavila v krajní poloze.

Při druhém už delším kroku se koule jako na kyvadle zhoupla za tělo a při došlapu se ocitla v krajní poloze za tělem. Při tomto kroku jsem své těžiště přibližoval dráze.

Následovat třetí nejdelší krok, kdy jsem již v předklonu přesně při došlapu před sebou u nohy vepředu vypouštěl kouli z natažené ruky položením na dráhu. Ruka ještě pokračovala ve směru ke kuželkám za koulí. Mé oči spočívaly celou dobu na místě, kam jsem pokládal kouli.

Čtvrtý krok, stále ve ve stejném směru, nikoli úkrok, kterému přezdívali trenéři kočičák, byl opět krátký, byl to takzvaný dokrok. V tu dobu již koule byla na dráze a blížila se kuželkám.

Konečně to byla technika, konečně jsem přesně věděl, jak se rozebíhat. O synchronizaci ruky a nohou jsem zatím neměl páru. Spoustu kuželkářů jsem viděl dělat tu chybu, že se při nástupu předkloní a kouli tím přiblíží dráze, já do této doby dělal to samé. Tím, že jsem si správně nastoupil a synchronizoval rozeběh, zmizelo vybíhání. Samo od sebe. Tím se i z velké části odstranilo kroucení koule a hlavně zmizel kočičák, který u mě byl opravdu extrémní.

Konečně jsem prý začal hrát jako kuželkář. Nyní přišlo tvrdé trénování této techniky po celou dobu kuželkářské školy.

Přednášky

Na kuželně proběhly dvě přednášky, jedna, která byla obecně o kuželkách, jak se hraje, a jak trénovat a druhá o hraní dorážky. A na ubytovně proběhla přednáška a diskuze o trénování s Robinem Parkanem.

Bylo tam pro mě mnoho podnětných informací, z nichž jsem si rozhodně neodnesl všechno, neboť toho na mě bylo hodně.

Líbila se mi myšlenka, že polovinu hodů se hraje do plných, tedy pořád na jednu a tu samou ulici. Dorážka se otevírá tou samou ulicí. A po sražení všech kuželek v dorážce, se opět hraje na tuto ulici. Odpovídá to tedy cca 70% hodů na jednu a tu samou ulici. Proto je potřeba věnovat v tréninku nejvíce času hraní právě na tuto ulici.

Při správném otevření v dorážce zůstane většinou pár kuželek na druhé straně, které se dají většinou dorazit hraním na malou ulici, té je proto se potřeba v tréninku věnovat hned po hlavní ulici.

Trénink na samostatné kuželky prý nemá cenu, lepší je trénovat ulice. Strefit samotnou kuželku je mnohem snazší, než zahrát ulici. Samotnou kuželku mohu trefit přímo, nebo ji líznout z jedné či druhé strany, nebo někde mezitím, mám tedy relativně velký prostor, kam mohu kouli poslat. Naopak hraní na ulici je o přesném poslání koule, kdy hraji do prostoru mnohonásobně menšího. Kdo zahraje jakoukoli ulici, zahraje naprosto s přehledem i samotnou kuželku. Přesto většina hráčů se bojí právě samostatné kuželky.

Trénovat jenom dorážku je velká chyba, neboť každým hodem se hraje jinam. Je potřeba zvládnout mnohokrát po sobě poslat kouli přesně na to samé místo, a to je potřeba trénovat. V dorážce je to pak už jen o nástupu. Když hraji nalevo, ukročím si při nástupu doprava, a obráceně. Při hraní na malou ulici o necelou šířku boty. Jinak je to zas ten samý hod. Při tréninku je tedy potřeba trénovat posílat kouli pořád stejně. Ne pořád měnit nástup při dorážce.

Také jsem se dověděl, jak je důležité se před tréninkem a hlavně zápasem protáhnout a jak to dělat. Každé ráno po snídani jsme měli protahování venku na hřišti.

Závěrečné natáčení

V sobotu odpoledne jsme byli opět natočeni, abychom se viděli, jaký na nás kuželkářská škola zanechala vliv. Můj styl byl konečně kuželkářský, je však nyní potřeba techniku zažít mnoha tréninky.

Trenéři nám nabídli, že když budeme mít cestu kolem, můžeme se jim ozvat, a pokud budou na kuželně, přijít si s nimi zatrénovat. Případně si můžeme trénink natočit a zaslat jim to a oni nám k tomu napíší, co děláme stále špatně, co a jak je potřeba zlepšit. Čehož jistě využiji.

Zhodnocení

Byť to bylo celé jak fyzicky tak i psychicky náročné, neboť jsem se musel na každý hod i na každý bod v rozeběhu soustředit, náramně jsem si to užil a vůbec by mi nevadilo, kdyby to celé bylo delší. Příští rok jistě pojedu zas a už teď se na to těším.

V těchto dnech se hraje mistrovství světa v hokeji v Minsku. Mnoho lidí kolem mě to sleduje, jen mě to zcela míjí. A nebýt toho, že se o tom v práci mluví, tak by mě to minulo zcela bez povšimnutí. Několik lidí se mě již ptalo, jak to, že mě to nezajímá. To mě snad nebaví sport? Já vždy odpovídám stejně: Mě sport baví dělat aktivně, ne na něj koukat. A už vůbec ne na sport, který sám nedělám.

Aktivně, ne pasivně

Od mala mě baví pohyb, už jako malé dítě jsem chodil do Sokola, abych se vyřádil. Byl jsem hyperaktivní dítě. Pohyb mě baví stále. Jezdím rád na kole, ale ne jen na takové malé projížďky, ale ujet několik desítek kilometrů a ne po silnicích. A nerad jezdím pomalu a kopce vždy vyšlapu, i kdyby to mělo být rychlejší vést. Občas si rád zahraji s přáteli i fotbal či jiný kolektivní sport.

Zkrátka a dobře, mám problém někde delší čas sedět a být v klidu.

Jak jsem se dostal ke kuželkám

Poté, co jsem se přestěhoval, jsem přestal chodit do posilovny a výpadek pohybu jsem potřeboval kompenzovat. A tak jsem několikrát zavolat strejdovi, který kuželky hraje závodně, zda bych si s ním mohl jít někdy zatrénovat. Jednou, když jsem mu volal, zda jde znovu trénovat, se mě zeptal, zda bych to chtěl hrát závodně, že v jednom družstvu mají nedostatek hráčů a někdo by se jim hodil. Bál jsem se, byl jsem jen párkrát si zaházet, samozřejmě jsem to příliš neuměl. Ale ukecal mě.

Měl jsem celé léto na trénování, naneštěstí jsem začal dělat pracovně na projektu, který se dostal do časových problémů, a já na trénink neměl vůbec čas. Čím více se blížil začátek sezóny, tak jsem byl nervóznější. Až teprve těsně před sezónou jsem se dostal na trénink a seznámil se prvně se členy mého družstva. Na prvním zápase jsem pak poznal zbytek. Všichni starší o mnoho let než já, jen jeden kluk stejně starý jako já.

Jak jsem začal hrát závodně

Hned první zápas, na který jsem dorazil, jsem hrál. Naštěstí jsme hráli na domácím kuželníku, přesto jsem byl nervózní. Kupodivu zápas nedopadl napoprvé úplně nejhůře.

Druhý zápas jsme však hráli venku. Nikdy jsem na jiném kuželníku nehrál. Byl to kuželník se čtyřmi drahami. Hráli tam čtyři družstva zároveň a bylo tam mnohem více lidí. Navíc jsem nebyl jediný nováček v družstvu a oběma se nám příliš nedařilo. Od nováčků se to ani nedalo čekat. Přesto družstvo, co hrálo proti nám, to nedokázalo překousnout a smálo se nám, což od nich nebylo fér. Ano, byli dobří a nechtělo se jim hrát proti slabým hráčům, ale nějak se začít musí. I když je pravdou, že jsme správně měli začínat jako nováčci ve čtyřce a ne ve dvojce.

Během sezóny se příliš trénovat nedalo a výsledky se příliš neměnily, přesto jsem se nevzdával. Prý trvá docela dlouho, než se hráč zahraje, já doufám, že toto léto se dokážu rychle zlepšit. Mám v plánu hodně trénovat.

Kuželky máme prostě v rodu

Děda, když jako mladý přišel za prací do Prahy, potřeboval pohyb, stejně jako ho potřebuji já. Dělal závodně atletiku a hrával fotbal. V Praze si to potřeboval kompenzovat. Někdo v práci mu řekl o kuželkách a tak se to rozhodl zkusit a zůstal u toho téměř půlstoletí. I teď se občas rád přijde podívat, a to i na mě.

Když se i babička přistěhovala do Prahy, krátce hrála kuželky i ona, nebo se jen chodila na dědu dívat.

S takovýmito rodiči ani nešlo se vyhnout kuželkám, a tak je nejprve začala hrát mamka a následně i strejda, tedy její mladší bratr, jenž je hraje dodnes, již více jak třicet let. Mamka to hrála více jak deset let, byla přebornicí Prahy a skončila druhá a také třetí na mistrovství Československa.

Když se mamka seznámila s taťkou a ten se dověděl, že hraje kuželky, nejprve se smál a tvrdil, že to není sport, že kuželky jsou lehké. A tak ho mamka vytáhla, aby si to zkusil. Samozřejmě, že mu to napoprvé vůbec nešlo. Babička tvrdí, že ho to vzalo, a když se s mamkou vrátili domů, zalezl si do pokoje, jak se prý styděl, taťka tvrdí, že si to nepamatuje, že to není pravda. Jak to skutečně bylo, se asi nikdy nedovím. Každopádně to neznamenalo, že by taťka na kuželky zanevřel, ba naopak. A tak taťka hrál kuželky více jak deset let, a to i v době, kdy mamka už nehrála, než toho z pracovních důvodů musel nechat.

Já je začal hrát před necelýma dvěma roky a taťka se k tomu opět vrátil půl roku poté, co jsem začal hrát. A mamka se na nás již také byla podívat.

A proč zrovna kuželky?

To vše samozřejmě hodně napomohlo tomu, že jsem začal hrát kuželky. Chodit si však jen zaházet, to není ono. To dlouho nevydrží a přestane to bavit. Ten správný rozměr to dostává až teprve, když o něco jde. Tedy zápasy, vyhrát nad soupeřem, pomoci vyhrát družstvu nad družstvem soupeře, udržet se ve skupině či z ní postoupit. A úplně nejlepší je, když je zápas nerozhodně a rozhoduje poslední dvojice, zde více než technika pak rozhoduje psychika. Proto jako poslední musí jít dobrý hráč, který je psychicky odolný.

Kuželky také trénují soustředěnost. Bez soustředění se na každý hod, nelze zahrát výborně. Hlavně u nováčků je soustředěnost nezbytná a nejvíce rozhoduje o jejich výkonu. A zkuste se soustředit na každý jednotlivý hod ze sta hodů po dobu čtyřiceti minut. U netrénovaného člověka to způsobuje psychické vypětí. Hráč se musí soustředit na techniku, kroky, jak drží kouli, jak ji pokládá, jestli natahuje ruku, jestli s ní nekvedlá a jestli nekroutí tělem. Hlavně pro nováčka si to ohlídat není snadné.

Tím vším jsou kuželky zajímavé. Proto se uchytil všude bowling, kuželky jsou těžší a náročnější, o to však zajímavější.

No dobře, ale proč ne třeba ten hokej? Nebo fotbal? Mám rád, když jsem v tom sám za sebe, což u kuželek jsem. Je jen a jen na mně, jak zahraji svých sto hodů, jaký předvedu výkon. Družstvo mi v tomto nepomůže. I když hraji v družstvu, mohu hrát zápasy jednotlivců. V družstvu je to však zajímavější. Nejen, že mě ostatní podpoří a já podpořím zas ostatní, ale jsem i já odpovědný za výsledek družstva a nikomu se nechce to svému družstvu zkazit, proto je tam větší snaha podat dobrý výsledek.

Když pak vidíte někoho, kdo to opravdu umí, kdo během sezóny přepsal rekord několika kuželníků. Kdo zahrál číslo, které je pro vás z říše snů, potom tak chcete také umět hrát a motivuje vás to na sobě pracovat. Mám kamaráda, který říká, že když už se člověk do něčeho pustí, měl by se snažit dostat na vrchol. Být nejlepší. Mluvil o jiném sportu, ale platí to ve všem.

A hlavně, to co děláte, vás musí bavit a naplňovat, a mě to baví a naplňuje, jinak bych to nedělal. Já jsem ve své podstatě velmi líný člověk, ale když mě něco baví, tak to dělám rád. Jinak si neumím představit, že bych několikrát týdně jel přes Prahu si zaházet a přihlásil se na léto do kuželkářské školy v Jihlavě.

Baví mě to a rád s někým soupeřím.

Opravdu sport nikdy nesleduji?

Výjimečně ano. Když jsem na základní škole hrával košíkovou, sledoval jsem jednou zápas v televizi, abych viděl, jak to hrají profesionálové. Ale bylo to jen jednou.

Co jsem však sledoval, bylo mistrovství ČR v kuželkách. Naneštěstí toto není sport, o nějž by byl v ČR příliš velký zájem, a tak se téměř v televizi neobjevuje. Což je škoda, neboť je to sport zajímavý a Česká republika dříve patřila v kuželkách ke světovým velmocem a stále zde máme světové hráče.

Já však kuželky sleduji hlavně z důvodu, že koukám, jak to hrají profesionální hráči, na jejich techniku, abych přišel na to, co dělám špatně já. Dokonce jsem si videa i zpomaloval či zastavoval, abych přesně zmapoval jejich pohyb. Nehrát kuželky závodně, nevěřím, že bych je sledoval. Bylo by to stejné jako s jakýmkoli jiným sportem. Rád si ho zahraji, ale nesleduji.

Shrnutí

Kuželky jsou velmi zajímavý sport. Kdo si je nezkusil, asi tomu věřit nebude. Mě na nich baví mimo jiné i to, že nejsou zrovna lehké, a že jsou fyzicky a psychicky náročné.

O kuželkách jsem měl i proslov, kde jsem rozebral i jejich historii a rozdíl oproti bowlingu.

Ve čtvrtek 24. dubna odehrálo naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E poslední zápas letošní sezóny s družstvem Slavoj Velké Popovice B, které bylo na čtvrtém (bramborovém) místě. Toto místo si uhájili. My naopak hájili desáté místo, které jsme uhájili, byť jsme v tomto zápase nevyhráli. Byl to jediný zápas sezóny, který jsme odehráli mimo Prahu – hrálo se ve Velkých Popovicích v Sokolovně.

Vyrovnaný začátek

Jako první nastoupil náš kapitán, který z nás podal nejlepší výkon a jako jediný z nás se dostal přes čtyři stovky. I přesto se svým soupeřem prohrál, byť těsně. Dvojice byla velmi vyrovnaná. I tak to pro nás nebyl vůbec špatný začátek. Ztráta 12 kuželek zatím nic neznamenala.

Přetahování

Jako druhý nastoupil náš další dobrý hráč, který však měl z tohoto kuželníku hrůzu, že prý zde nikdy nezahrál dobře a zde to neumí. Přesto nakonec zahrál dobře a tvrdil, že to je snad vůbec nejlepší výkon, který tu kdy podal. A to i přesto, že mu soupeřka řekla, že tříská koulí a ona se nemůže soustředit a jeho to naštvalo. Soupeřka naopak byla nejslabším článkem soupeřova družstva, díky čemuž se zápas obrátil v náš prospěch a vedli jsme o 40 kuželek.

Jako třetí nastoupila naše hráčka, která hraje již řadu let. Tento zápas se jí však nedařilo a trápila se. Proti ní nastoupila velmi zkušená hráčka, která předvedla velmi pěkný výkon, a proti které by prohrál každý z nás. Díky tomu se zápas opět otočil a mi nyní prohrávali o 32 kuželek.

Psychika

Jako čtvrtá nastoupila naše hráčka, která sice hraje druhou sezónu, je však velmi aktivní, hodně trénuje a s největší pravděpodobností bude příští rok naší kapitánkou. Začátek se jí naprosto nevyvedl, na první dráze zahrála velmi špatný výsledek, díky čemuž to začínalo vypadat, že se snad ani nedostane přes tři stovky, a nálada se jí zhoršovala. Když se jí ani první hody na druhé dráze nedařily, přinesl ji hráč ze soupeřícího družstva panáka na uklidněnou. Kopla ho do sebe a začaly se dít divy. Začalo se jí dařit. Dostala ještě jednoho, a pak dalšího panáka a nálada i hody se prudce zlepšily, díky čemuž neuvěřitelně vytáhla počet shozených kuželek. Nyní jsme prohrávali již o 69 kuželek a 4 body.

Naděje?

Jako další nastoupil náš poslední nováček. Jemu se naopak dařilo a předvedl velmi pěkný výkon. Je vidět, že už to kdysi hrával, než se k tomu teď v září vrátil. Stejně tak je vidět na jeho zlepšení, že hodně trénuje. Vyhrál nad svým soupeřem, získal nám dva body a snížil soupeřův náskok na 55 kuželek.

Podle čísel to nevypadalo beznadějně, stačilo by vyhrát v poslední dvojici o 56 kuželek a vítězství by bylo naše. To není tak nemožné. Jenže…

Procházka

Jako šestý jsem nastoupil z našeho družstva já. Nastoupil jsem proti nejlepšímu hráči nejen soupeřícího družstva, nejen Pražského přeboru 3, ale celého Pražského přeboru a letošnímu přeborníkovi. Ze začátku jsem se do toho obul, byť pomýšlet na to, že s ním udržím tempo, bylo nemyslitelné. Ze začátku se mi dařilo, ale on exceloval, pak se mi přestalo dařit. Navíc pohled na jeho rychle se vzdalující číslo, mi na náladě nepřidalo. Nakonec jsem prohrál o 154 kuželek, což je šílené číslo, a to to mohlo být ještě horší, kdyby dvacet hodů před koncem nedostal křeč – díky čemuž, jak řekl, se mu přestalo tolik dařit. Přesto zahrál číslo, které pro nás všechny bylo neuvěřitelné – 462!

Je pravda, že proti tomuto hráči nikdo nikdy nechce nastoupit, protože je jasné, že prohraje. Když hrají venku, vybírá si vždy toho nejlepšího hráče ze soupeřícího družstva a s ním pak hraje. Každý, kdo hraje u nich doma, proti němu naopak staví nejhoršího hráče, protože je téměř jisté, že s ním stejně nikdo nevyhraje.

Když hráli před vánoci u nás doma, hrál proti našemu kapitánovi, který se ho ptal, proč mu to dělá. On odpověděl, že aby ho to bavilo, chce hrát vždy s těmi nejlepšími. Našeho kapitána to vyburcovalo a předvedl velmi pěkný výkon – shodil 440 kuželek, přesto prohrál o 94 kuželek, tedy téměř o celou stovku. Procházka zahrál neuvěřitelných 534, pro všechny z nás číslo z říše snů, díky čemuž přepsal dosavadní několikaletý rekord našeho kuželníku. A nejen u nás. Jak jsme hráli venku, všímal jsem si, že i na několika dalších kuželnících přepsal rekord.

Pokud by procházka hrál za nás a hrál proti našemu nejlepšímu hráči, který v tomto zápase hodil 401, vyhrál by o 61 kuželek a zápas otočil. Naneštěstí hrál proti nám. Takového hráče si přeje každé družstvo, hráče, který je schopen otočit zápas. Navíc je opravdu radost sledovat jeho hru.

Zhodnocení

Poslední zápas se odehrál v příjemném prostředí a s příjemnými lidmi. Další zápas nás čeká opět v září a opět v Pražském přeboru 3, kde jsme se udrželi. Budeme však opět Céčko jako minulou sezónu a ne Éčko jako tuto sezónu. Naše Ǎčko nás opouští a již dále nebude hrát za SK Uhelné sklady Praha, tudíž budeme již jen čtyři družstva (A až D) a došlo tak k přeznačení. Vzhledem k tomu, že naše Déčko sestupuje z trojky do čtyřky, zůstalo mu poslední písmeno D.

Tabulka výsledků zápasu:

Včerejší zápas, kterého jsem se zúčastnil pouze jako divák, naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo na domácím kuželníku v Košířích s družstvem SK Rapid Praha B, které bylo v žebříčku hned za námi o pouhé dva body, ale s malinko lepším průměrem. Tento zápas tedy rozhodoval, zda pozici udržíme, nebo nás soupeřící družstvo tímto zápasem přeskočí. Šlo nám o hodně. Bylo jasné, že pokud vyhrajeme, máme již jisté setrvání ve skupině a sestup již nebude hrozit a poslední zápas příští týden ve čtvrtek tak budeme moci odehrát v naprostém klidu.

Neuvěřitelný začátek

Jako první hráč nastoupil náš kapitán a velmi dobrý hráč, který předvedl, že je ve formě a zahrál velmi nádherné číslo. Soupeř sice hrál taky pěkně, za počet shozených kuželek se rozhodně nemusel stydět, přesto na našeho hráče ani zdaleka nestačil a prohrál o 64 kuželek, což našemu družstvu dalo slušný náskok hned na začátku a vlilo energii do žil.

Jako druhá nastoupila naše hráčka, která kuželky hraje dlouhá desetiletí, a byť není z Prahy, kvůli kuželkám obětuje čas i cestování. Tentokrát to stálo za to a ukázala, že i ona umí hrát pěkně a čtyřstovky se nebojí. Navíc jejímu soupeři, který byl nejslabším hráčem celého zápasu, se vůbec nedařilo a naše hráčka náš náskok zvýšila na 119 kuželek, což nám dávalo velmi slušné šance na vítězství.

Velmi slušné pokračování

Jako třetí od nás nastoupila opět žena, které, byť hraje teprve druhou sezónu, se dařilo. Na soupeře, který předvedl pěkný výsledek, však nestačila. Náš náskok se ale snížil velmi nepatrně a neklesl pod stovku.

Jako čtvrtý nastoupil náš letošní nováček a předvedl zatím svůj vůbec nejlepší výkon. Je vidět, že díky pravidelnému tréninku začíná sklízet ovoce. Jeho soupeř hrál také slušně, ale postupně zaostával a nestíhal držet krok. Naše skóre se zvýšilo na 6:2 a náskok na 142 kuželek. Hráči soupeřícího družstva již věšeli ramena a házeli flintu do žita. Jejich dotahován dokonce říkal, že to může klidně zabalit a jít domů, že už je rozhodnuto. Což měl víceméně pravdu.

Nevyrovnaná hra

Jako pátý nastoupil náš hráč, který je také nováček, byť kuželky před víc jak čtvrtletím již hrával, a hraje nyní teprve rok. Měl neuvěřitelný začátek, do plných hrál jako bůh, jak řekla Líba, která s námi chodí na zápasy, kde nás velmi podporuje, a bez níž si již zápasy ani nedovedeme představit. Následovala slabší dorážka, přesto se mu podařilo udržet náskok před soupeřem a vedl o deset kuželek. I na druhé dráze ukázal, že plné mu opravdu jdou, soupeř se však lehce polepšil a náskok dotáhl. Našemu hráči se však vůbec nevyvedla druhá dorážka. Ta byla opravdu velmi slabá, naopak soupeři se začalo velmi dařit a zahrál na druhé dráze velmi pěkné číslo. Náš náskok se snížil sice na 91 kuželek, přesto bylo jasné, že dotahovák soupeřícího družstva již nemá šanci takovýto náskok stáhnout.

Neskutečný závěr

Náš poslední hráč uvažoval, že by nehrál, má problémy se zády a uvažoval, že bych místo něj mohl hrát já. Naštěstí nakonec hrál on, neboť já byl ráno u lékaře a potřeboval jsem tento zápas nehrát. Hned na začátku nasadil zběsilé tempo, soupeř většinu plných držel krok, pak však začal ztrácet a ještě více ztratil v dorážce. Náš hráč na první dráze předvedl neuvěřitelný výkon a měl našlápnuto k tomu, že by mohl být nejlepším hráčem tohoto zápasu. Na druhé dráze předvedl, že byť má problémy se zády, je ve výborné formě i náladě a předvedl ještě mnohem lepší výkon. Nakonec nejen že se stal nejlepším hráčem zápasu, ale ještě si o příčku polepšil v pořadí hráčů za všechny družstva SK Uhelné sklady, kdy postoupil na čtvrté místo.

Vyhráli jsme 12:4 s neuvěřitelným náskokem 185 kuželek. Získali jsme tak cenné dva body.

Zhodnocení

Toto byl předposlední zápas této sezóny a díky tomu, že jsme porazili družstvo, které je za námi, je jisté, že nás již nemůže přeskočit. A nejen toto družstvo, ale i zbylá dvě za námi. Díky tomu máme zajištěno, že nebudeme na horší než jedenácté pozici z patnácti. Vzhledem k tomu, že sestupují poslední dvě družstva, my sestupovat nebudeme. Příští rok tak opět budeme hrát v Pražském přeboru 3.

Příští týden hrajeme ve Velkých Popovicích, kde si opět zahraji i já. Hrajeme proti družstvu, které je na čtvrté příčce, a které bude mít výhodu domácího kuželníku. Šance na vítězství tam jsou tedy minimální, přesto budeme bojovat. Držte nám tedy palce!

Tabulka výsledků zápasu:

Čtvrteční zápas naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo na Žižkově na pěkném nedávno postaveném kuželníku. Rok a čtvrt zde stojí moderní kuželník s čtyř dráhou. Hrály se zde rovnou dva zápasy najednou a bylo velmi rušno, neboť každé družstvo mělo své fandy – jedno družstvo velmi aktivní, až to někdy rušilo. Z kuželek na takový ruch nejsem příliš zvyklý. Většinou se zápasy odehrávají na menších kuželnících, kde nejsou téměř žádní diváci a je tam vcelku klid. Určitě se však na zápas na Žižkov vyplatí přijít podívat. Přivedl jsem sebou kamaráda, kterému se zápas velmi líbil a vydržel až do konce, byť na něj doma čekalo malé děcko.

Hráli jsme proti KK Slavoj Praha D, což je letošní favorit, družstvo, které již má zajištěn postup a vede žebříček a má nejvyšší průměr ve shozených kuželkách na družstvo. Nedalo se příliš očekávat, že bychom s nimi mohli vyhrát. Přesto jsme bojovali a nevzdávali se.

Nevyrovnaný začátek

Proti naší hráčce, která hraje teprve druhou sezónu, nastoupila soupeřka, která je velmi zkušená a zahrála nejlepší číslo ze svého družstva. Naše hráčka neměla šanci a prohrála o 82 kuželek.

Je neuvěřitelné, že tato hráčka z KK Slavoj Praha D nastoupila hned po odehrání tohoto zápasu jako náhradnice za KK Slavoj Praha C o soutěž výše na dalších dvou drahách a zvládla tam opět zahrát velmi pěkných 414. Tím jasně ukázala, že jde o zdatnou hráčku, a že si postup po letošní sezóně opravdu zaslouží.

Bojujeme

V druhé dvojici proti sobě opět nastoupily dvě ženy. Soupeřka předvedla pěknou hru, ale nakonec stejně skončila jako čulibrk svého družstva. Na naši hráčku však nestačila, ta předvedla téže pěknou hru a nakonec i náš nejlepší výsledek. Náskok soupeřícího družstva snížila o 19 kuželek. Přesto jsme stále celkem dost prohrávali.

Jako třetí nastoupil náš nováček, který hraje svou první sezónu. Proti němu opět nastoupila žena. Zápas mezi nimi byl velmi vyrovnaný, našemu hráči se velmi dařilo a nakonec zvítězil o 10 kuželek. Hra pro nás začala vypadat nadějněji.

Jako čtvrtý nastoupil náš kapitán a nejlepší hráč. Čekalo se jak zápas mezi ním a soupeřem dopadne. Soupeř byl velmi mladý a hrál velmi pěkně, ke konci však začal ztrácet nervy a náš soupeř ho začal dotahovat, až se s ním vyrovnal. V předposledním hodu našemu hráči zůstala stát jedna kuželka, pokud by ji srazil, měl by vítězství v kapse. Naneštěstí však minul a díky tomu prohrál o pouhou jednu kuželku.

Porážka

Až do předposledního hodu našeho čtvrtého hráče nebylo jasné, kdo nastoupí jako pátý. Pokud by náš čtvrtý hráč vyhrál, šel by náš další velmi dobrý hráč a pokusil se zápas zvrátit. Tím, že však náš čtvrtý hráč prohrál, šance na vítězství se snížily téměř k nule, a nastoupil náš další nováček z minulé sezóny. Dobrého hráče jsme si tak ušetřili na úterní zápas, kdy šance na vítězství budou podstatně vyšší.

Našemu pátému hráči se příliš nedařilo a postupně začal ztrácet na soupeře. V plných byl schopen držet krok, v dorážce mu soupeř ale silně utíkal a zvyšoval hodně svůj náskok. Po prohození drah se náskok soupeře dlouho nezvyšoval, až ke konci v dorážce uhrál ještě pár dalších kuželek navíc. Náskok soupeřícího družstva se zvýšil na 115 kuželek a naše prohra již byla neodvratná.

Jako poslední jsem nastoupil já. Proti mně byl nasazen velmi dobrý hráč. Bylo jasné, že už jde jen o to si zaházet, na výsledku jsem již nic změnit nemohl. I přesto jsem byl nervózní, protože tam byl kamarád, který se přišel podívat, jak hraji. Na první dráze se mi nedařilo, hlavně v dorážce. Na druhé se to zlepšilo. Byl jsem upozorněn, že příliš pospíchám a měl bych zvolnit hru. Když jsem hru zvolnil, začalo se mi dařit o něco lépe. Je vidět, že na technice hodně potřebuji pracovat. Naštěstí se sezóna blíží ke konci, takže budu mít až do konce srpna moře času zapracovat na technice a zlepšit se do další sezóny.

Zhodnocení

Do konce sezóny již zbývají pouze dva zápasy. O postupujících dvou družstvech je již definitivně rozhodnuto. Naopak o sestupujících dvou družstvech definitivně ještě rozhodnuto není. Naše družstvo si oproti předchozímu týdnu o jednu pozici pohoršilo a jsme nyní čtvrtí od konce.

Poslední družstvo nás již nemůže přeskočit ani náhodou. Předposlední družstvo teoretickou možnost má, muselo by však vyhrát oba zbývající zápasy, což se jeví jako silně nepravděpodobné. My bychom naopak oba museli prohrát. Pak by mělo teoretickou šanci i družstvo, které je těsně za námi. To by muselo vyhrát jeden zápas a v druhém uhrát alespoň remízu, aby nás přeskočilo. Vzhledem k tomu, že zítra hrajeme s družstvem SK Rapid Praha B, které je těsně za námi, u nás doma, máme šanci nad nimi vyhrát a tím je nechat na dobro za námi. Rozhodovat se o tomto tedy bude zítra. Držte nám palce!

Tabulka výsledků zápasu:

Včera naše družstvo SK Uhelné sklady Praha E odehrálo derby s SK Uhelné sklady Praha D, které tvoří převážně ženy. Hrál se odložený zápas doma na Zvonu v Košířích. Ani jedno družstvo tedy nemělo výhodu domácího prostředí, naše družstvo však bylo v nevýhodě, neboť hostilo druhé družstvo, které tak mohlo vybírat, koho z jejich hráčů nasadí proti kterému našemu hráči, čehož ani příliš nevyužili.

Skvělý začátek

Jako první od nás, stejně jako o den dříve, nastoupil náš kapitán, dlouholetý hráč, kterému se dařilo ještě mnohem lépe než předchozí den. Jen tři kuželky ho dělily od jeho letošního osobního rekordu, jenž je zároveň i letošním rekordem za celé SK Uhelné sklady. Soupeři se naopak příliš nedařilo a trápil se. První dva body putovaly k nám a získali jsme náskok neuvěřitelných 120 kuželek. Co více si do začátku přát.

Přetahování

Ve druhé dvojici proti sobě nastoupily dvě ženy. Naší hráčce, jež hraje již dlouhou řadu let, se tentokrát vůbec nedařilo. Naopak soupeřka předvedla, že je v dobré formě, a zahrála opravdu pěkné číslo a podařilo se jí náš náskok snížit téměř o polovinu na 67 kuželek.

Ve třetí dvojici proti sobě opět nastoupily dvě ženy. Naší hráčce hrající teprve druhou sezónu se dařilo a podařilo se jí zvítězit a získat našemu družstvu další dva cenné body. Náš náskok se opět lehce zvýšil a činil 80 kuželek.

Velký náskok

Jako čtvrtý nastoupil náš dobrý hráč proti soupeřce, které se vůbec nedařilo a jež se tak stala čulibrkem svého družstva. Našemu hráči se naopak dařilo, zvítězil s velkým náskokem, čímž nás dostal do vedení o 153 kuželek, a připsal nám další dva cenné body. Nyní již stačilo k vítězství pouze udržet náskok. Nerozhodovalo, zda zbylí dva hráči vyhrají či prohrají, rozhodovalo konečné číslo.

Dramatické snižování náskoku

Jako pátý nastoupil náš letošní nováček, u něhož se nedá ještě odhadovat, jak zahraje. Proti němu nastoupil kapitán soupeřů, který hraje opravdu velmi dobře, takže se nedalo čekat, že náš hráč vyhraje. Přesto se našemu hráči ze začátku dařilo držet krok. Soupeři se ze začátku příliš nedařilo, pak se ale prudce zlepšil a začal našemu hráči utíkat. Náš náskok byl sice vysoký, přesto se dramaticky začal snižovat a snížil se na polovinu ze 153 na 76 kuželek. Stále se tedy dalo pomýšlet na vítězství.

Jako poslední nastoupil náš hráč, který začal hrát po více jak čtvrt století a příliš toho zatím nenahrál. Navíc se vrátil po třech týdnech z lázní, takže ani nebyl trénován a ve formě. Bylo potřeba, aby neprohrál o více jak 75 kuželek, pokud jsme chtěli zvítězit. Soupeřka hned ze začátku nasadila vysoké tempo, ale hrála nevyrovnaně. Našemu hráči se vůbec nedařilo v dorážce a soupeřka začala zvyšovat náskok, který při výměně drah v polovině činil 37 kuželek, což byla téměř polovina našeho náskoku. Zápas se tím dramatizoval, pokud by soupeřka udržela tempo, a ještě lehce ho zvýšila, a našemu hráči se stále nedařilo, vítězství by bylo ohroženo. Našemu hráči se však po prohození drah dařilo o dost lépe a na soupeřku ztratil už jen dalších 7 kuželek.

Zvítězili jsme jen díky náskoku 32 kuželek. Nakonec k vítězství hodně pomohl skvělý výkon našeho kapitána, který se opravdu vytáhl.

Zhodnocení

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Tento zápas byl odložený a tudíž bylo velkou výhodou, že jsme tuto výhodu využili a získali po včerejších dvou bodech tento týden další dva body. Za tento týden si připisujeme tedy rovnou čtyři body a po tomto týdnu máme čtvrté místo od konce jisté a je tu možnost poskočit i o místo výše. Ještě úplně zachráněni od sestupu nejsme, ale je již vysoce nepravděpodobný.

Naopak družstvo, s nímž jsme tento zápas odehráli, má sestup téměř jistý. Jsou na posledním místě a po tomto týdnu tam zůstanou. Nepodařilo se jim získat ani jeden bod. Ani z odloženého zápasu s námi, ani ze zápasu, co odehráli o den dříve.

Tabulka výsledků zápasu:

Včerejší zápas mezi naším družstvem SK Uhelné sklady Praha E a TJ Sokol Praha Vršovice D jsme odehráli doma na Zvonu v Košířích. Měli jsme výhodu domácího prostředí, protihráči však měli výhodu výběru koho kdy proti nám nasadit, což také s rozmyslem dělali, neboť si dopředu zjistili, kdo jak od nás hraje, a podle toho vybírali a taktizovali, přesto vítězné body putovaly k nám.

Pěkný začátek

Jako první od nás nastoupil náš kapitán, dlouholetý hráč, který hraje velmi dobře, a také to i v tomto zápase předvedl, když zahrál ze všech hráčů nejlépe, a svého protihráče, kterému se vůbec nedařilo a skončil jako čulibrk celého zápasu, přehodil o 81 kuželek, čímž nám získal velký náskok hned na začátek.

Druhá dvojice byla velmi vyrovnaná. Ze začátku naše hráčka prohrávala, ale následně začala postupně svého protihráče dotahovat, což se jí nakonec nepodařilo, ale výsledek skončil jen těsně, čímž nám udržela pěkný náskok získaný naším prvním hráčem. Vedli jsme o 76 kuželek.

Jako třetí od nás šel hrát náš letošní nováček, který kdysi kuželky hrával a nyní se k nim vrátil, díky čemuž se rychle zlepšuje. Předvedl pěknou hru, na vítězství to však nestačilo. Protihráči na něj nasadili svého nejlepšího hráče, což se z jejich strany ukázalo jako rozumná volba. Náš náskok v kuželkách se však příliš nesnížil a činil 53 kuželek.

Nejslabší článek

Jako čtvrtý jsem nastoupil já. Začátek se mi neuvěřitelně vydařil a soupeřku jsem tak vyvedl z míry. Začala být nervózní a nadávat na špatné dráhy. Na druhé dráze se mi však vůbec nedařilo. Hlavní problém spočíval v hlavě. Po neuvěřitelném začátku jsem si přestal hlídat techniku, zrychlil hru a přestal se koncentrovat. Uvědomil jsem si to pozdě a již nebyl schopen svou chybu napravit, což se mi stalo osudným. Naštěstí náš náskok se opět příliš nesnížil a klesl pouze na 34 kuželek. Zápas se však zdramatizoval, a pokud jsme chtěli pomýšlet na vítězství, museli oba naši další hráči vyhrát, pokud by jeden z nich prohrál, bojovali bychom alespoň o remízu a rozhodovalo by pouze to, zda bychom udrželi náskok v počtu sražených kuželek alespoň o jednu.

Dramatický závěr

Jako pátý nastoupil náš hráč, který hraje kuželky roky a umí to. Trápil se, nedařilo se mu tak, jak by si představoval. Protihráč se však také trápil a byl často na středu. Oba hráči tak po celou dobu byli vyrovnaní a připravili nám tak dramatickou a napínavou hru. Náš hráč nakonec s náskokem pěti kuželek zvítězil a mi tak stále mohli pomýšlet na vítězství.

Jako poslední nastoupil náš nejlepší hráč dle žebříčku, bylo na něm však, aby zvítězil a tím nám zajistil vítězství. Díky náskoku 41 kuželek byla alespoň remíza víceméně jistá, neboť se dalo čekat, že o tolik a více neprohraje. Náš hráč byl vůči protihráčce v nevýhodě, neboť měl lehce poraněnou nohu, díky čemuž se mu nedařilo tak, jak si představoval. Poslední dvojice byla velmi vyrovnaná. Až do předposledního hodu byla hra velmi napínavá a dramatická. Náš hráč si udržoval velmi těsný náskok a rozhodoval opravdu každý hod. V samém závěru protihráčka získala velmi těsnou převahu, nepodařil se jí však předposlední hod, kdy sestavu nedorazila a ujela na kuželku, díky čemuž těsně prohrála. Kdyby se jí bývalo povedlo sestavu dorazit, vítězství by měla téměř jisté. Je vidět, že leckdy rozhodují o vítězství opravdu kuželky a milimetry. Zvítězili jsme tak nakonec díky náskoku 45 kuželek, jinak hra byla velmi vyrovnaná.

Zhodnocení

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Po předchozím týdnu jsme čtvrtí od konce, tedy na jedenácté příčce. Nyní jsme si připsali další dva body. Na páté místo od konce to není, družstvo před námi má tříbodový náskok, přesto by nám to mohlo pomoci se udržet na čtvrtém místě od konce, pokud SK Rapid Praha B neuhraje také dva body, čímž by nás přeskočili.

Na naší straně je však ještě jedna výhoda, hrajeme dnes odložený zápas derby s SK Uhelné sklady Praha D, kteří jsou poslední. Jak jsem se dověděl, včera prohráli a cenné dva body na rozdíl od nás si nepřipsali. Máme tak před nimi již čtyřbodový náskok. Zápas proto bude velmi dramatický, protože se budou snažit více než kdy jindy. Jim sestup silně hrozí a budou bojovat o každý bod, aby nesestupovali. Pokud i dnes vyhrajeme, získáme tak další cenné body a pomůže nám to v postupu v žebříčku či minimálně zajistí, že v něm neklesneme. Ostatní družstva hrají pouze jeden zápas tento týden. Držte nám palce.

Tabulka výsledků zápasu:

Včerejší zápas mezi naším družstvem SK Uhelné sklady Praha E a Sokol Admira Kobylisy C jsme odehráli v Kobylisích. Protihráči měli výhodu domácího prostředí, kterou využili a proměnili v body.

Jako první nastoupila naše hráčka, která hraje teprve druhou sezónu. Jak se jí v předchozím zápase dařilo, tentokrát tomu bylo přesně naopak a na obou drahách se trápila a nakonec, byť těsně, skončila jako čulibrk. Domácímu hráči se naopak dařilo a nahrál 65 kuželek navíc.

V druhé dvojici proti sobě stanuly dvě ženy. Soupeřka měla méně zkušeností než naše hráčka, přesto byla schopna s naší hráčkou, které se oproti minule dařilo, držet krok. Naše hráčka nakonec zvítězila o rovných deset kuželek, čímž snížila nepatrně náskok soupeřícího družstva a připsala nám první dva body.

Jako třetí nastoupil náš kapitán, kterému se dařilo a nakonec z našeho mužstva zahrál nejlepší výkon. Jen o jednu kuželku nepokořil čtyřstovku. Proti němu stanul nejslabší soupeř tohoto zápasu, díky čemuž se našemu hráči podařilo stáhnout náskok soupeřů na pouhou jednu kuželku a připsal našemu družstvu další dva body a nakonec i poslední, jak se ukázalo později.

Jako čtvrtý hráč jsem nastoupil já. Prvních několik hodů jsem se soupeřem držel krok, pak se mi přestalo dařit a soupeř již jen zvyšoval svůj náskok. Na dvojce jsem se vyloženě trápil a výsledek byl nic moc. Na jedničce se mi dařilo lépe a výsledek byl dobrý, celkově jsem však unikl tomu, abych se stal čulibrkem o pouhé tři kuželky a to díky povedenému závěru, kdy jsem dvakrát za sebou trefil a ani jednou v závěru neujel. Také bych chtěl poděkovat Daně, která mně přes sklo posunky ukazovala chyby, které dělám a na co se soustředit, i díky čemuž na druhé dráze (jedničce) došlo ke zlepšení. Náskok soupeřů, který náš předchozí hráč stáhl, jsem tak téměř beze zbytku prohrál já.

Jako pátí proti sobě nastoupili hráči s rýmujícími se a stejně dlouhými příjmeními. Soupeř vůbec nehrál kuželkářským stylem, ale stylem bowlingovým. Zda předtím hrával bowling, netuším. Dost se mu dařilo a stal se nejlepším hráčem celého zápasu. Naopak našemu hráči se vůbec nedařilo a prohrál o 72 kuželek, čímž se náskok soupeřů zvýšil o tolik (123 kuželek), že už šance na zvrácení výsledku zápasu byla téměř nemožné. A to i vzhledem k tomu, že jako poslední nastoupil náš nejnovější přírůstek do družstva.

Náš poslední hráč se také trápil, na dvojce se mu vůbec nedařilo. Naštěstí se mu podařily na jedničce alespoň plné, kdy zahrál opravdu pěkné číslo. Soupeř však byl zdatný déle hrající hráč a jejich náskok tak zvýšil na konečných 164.

Vzhledem k tomu, že pomalu končí letošní sezóna, hraje se o každý bod kvůli pořadí a v našem případě i o záchranu, tedy o to, abychom nesestoupili. Předchozím zápasem jsme se dostali z předposledního místa na čtvrté místo od konce, avšak konec tabulky je velmi těsný a rozhoduje každý bod. Soupeřovo družstvo je o příčku nad námi a tyto dva body jim od sestupu jistě pomůžou. Sestupovat budou poslední dvě družstva. Nás tento týden nejspíš opět někdo přeskočí, protože z tohoto zápasu si neodnášíme žádný bod.

Příští týden naštěstí hrajeme rovnou dva zápasy, tedy větší šance na body. Oba zápasy hrajeme doma, jen v prvním zápase však budeme mít výhodu domácího prostředí. Druhý zápas je odložený a jedná se o derby, tedy budeme hrát s naším Déčkem, kteří jsou poslední v tabulce a budou bojovat o záchranu zuby nehty.

A na závěr bych si chtěl postěžovat na chování svých spoluhráčů – během toho, co jsem hrál, se domlouvali, že mi ustřihnou culík. Po zápase jsem se však nedal.

Tabulka výsledků zápasu:

Včerejší zápas mezi naším družstvem SK Uhelné sklady Praha E a KK Slavia Praha D jsme hráli na domácím kuželníku. Měli jsme tedy výhodu domácího prostředí, kterou jsme dobře využili.

Jako první hráč nastoupil náš hráč, který nás minule zachránil od potupného kanára. A opět vítězství uhájil a přinesl našemu družstvu hned na začátek cenné dva body a náskok 19 kuželek.

Naší druhou nasazenou hráčkou byla letitá hráčka, která jeden čas hrávala ligu za Slavii. Příliš se ji nedařilo, se svým soupeřem prohrála a náš náskok se snížil na pouhých 5 kuželek a dva body putovaly k soupeřům.

To však naší třetí hráčce, která hraje teprve druhou sezónu, vůbec nevadilo, naopak ji to motivovalo dostat ze sebe co nejvíce, vše co se zatím naučila, dařilo se ji nad míru dobře a podruhé ve své kuželkářské kariéře se dostala přes čtyři sta shozených kuželek. Což náležitě oslavila spolu s družstvem panáky. Další dva body putovaly k nám a náš náskok se zvýšil na 39 kuželek.

Čtvrté dvojici se vůbec nedařilo, ani našemu hráči, jenž hraje teprve od září, ani soupeřovi. Oba hráči se na drahách vyloženě trápili a až do konce se přetahovali o to, kdo získá dva body. Tři hody před koncem měli oba hráči na kuželku stejně a stejnou sestavu – oběma dvěma zůstali stát oba sedláci, takže minimálně dva hody na doražení sestavy. Šlo o to, kdo z nich má pevnější nervy a trefí. Prvním hodem netrefil ani jeden z nich. Rozhodovali už jen poslední dva hody a nikdo z nich již nemohl shodit víc jak dvě kuželky. Soupeřovi se podařilo dorazit sestavu, našemu hráči se nepodařilo srazit ani jednu a prohrál tak o pouhé dvě kuželky. Dva body putovaly soupeřovi, který měl pevnější nervy a přesnější ruku v závěru. Oba dva nakonec byli čulibrky. Náš náskok však zůstal stále slušných 37 kuželek, ale na klidné dohrání a jasné vítězství to stále nestačilo.

Již pátá dvojice prakticky rozhodla o našem vítězství, hráči Slávie mohli ještě malinko doufat v obrat, ale náš pátý hráč zvýšil náš náskok na 102 kuželek a připsal nám další dva cenné body. A to by se musel stát prakticky zázrak, aby zvrátili jejich již téměř jistou porážku.

Jako šestý nastoupil náš hráč, který je v žebříčky Pražského přeboru 3 na krásném 14. místě (z našeho družstva je na nejlepší místě). Hraje dobře a vyrovnaně, ví se, co se od něj dá očekávat. Proti němu sice nastoupil hráč Slávie, který je též na pěkném 19. místě, ale tento den se mu příliš nedařilo a náš hráč nad ním vyhrál o 52 kuželek.

Já tentokrát přihlížel jako divák a pouze fandil.

Vítězství, kterého naše družstvo dosáhlo tak bylo plně zasloužené a všem nám udělalo radost.

Tabulka výsledků zápasu: